Je možné žít 150 let  ? 

V poslední době se hodně píše o různých metodách pro dlouhý a zdravý život. Různé

zázračné diety se přímo rozmnožují, reklamy různých metod na hubnutí a omlazování

propagují nebývalé preparáty. Takto se podvádějí lidé. Dobrý zdravotní stav je prý

výsledkem působeni nějakého zázračného prostředku.

Nicméně naším zdravím, podle toho do jaké míry nás trápí nějaké choroby, se zaobíráme

celá léta. Plnohodnotné zdraví, to nejsou zázračné léčebné preparáty (omlazující nebo

odtučňující), nýbrž život v harmonii s rytmem přírody. Tahle filozofie je ve skutečnosti

průvodním motivem nynější knížky.

Autor knihy Michail Tombak vytvořil celistvý systém péče o vlastní zdraví. Nenajdete

zde zázračné diety, pouze jednoduché recepty, jak o své zdraví pečovat a jak ho chránit.

Čtenář zde nenajde přísné recepty na počítání kalorií, ale jednoduché principy stravování v

souladu s přírodou.

Autor výrazně podotýká, že zdraví souvisí s tím, co jíme, s tím, jak dýcháme, jak

pečujeme o své tělo a psychiku nejen díky správné výživě, což tvrdí spousta tvůrců různých

zázračných diet.

Během vzniku této knihy jsme byli mile překvapeni skromností autora. Nerad se zmiňuje

o svých úspěších a o všem, co dokázal.

Je hluboce přesvědčen, že co se týká hodnot jeho zdravotního systému, nejlépe na něj

odpovědí lidé, kteří jej využívají. Na důkaz toho uvádíme úryvek rozhovoru těsně před

vydáním této publikace.

Když se mě lidé tážou, proč nerad vyprávím o svých úspěších, mám jedinou odpověď:

Chlubit se není umění, nejdůležitější je to, jak nás hodnotí lidé.

Jedině oni mohou pravdivě vyprávět o svých zkušenostech a zdravotních změnách.

Pokud to, o čem píši, by nepřineslo žádný efekt, lidé by nekupovali mé knihy.

Už pět let se ve všech statistikách uvádí, že jsou mé knihy dobře prodejné.

Čím dál více lidí chápe moji zdravotní filosofii. Věří mým metodám, přesvědčili se na

vlastní kůži, že je možné změnit svůj zdravotní stav jednoduchými, ale velice účinnými

metodami. O svých pozitivních zkušenostech vyprávějí svým známým, a tímto se rozrůstá

řetězec příznivců a milovníků přírodních léčitelských metod. Moje role spočívá v tom, že

jednoduchým a jasným způsobem seznamuji lidi se svými metodami a s tím, že nikdo

nemůže být moudřejší než příroda sama.

Závěrečným úsudkem této publikace je: zdraví je v našich rukou. Kromě toho autorova

kniha umožňuje samostatnou a nezávislou léčbu doma, s využitím přírodních, lehce

dostupných složek, bez dnes charakteristického chemického arsenálu.

Neobvykle šokující jsou v dnešní době neskutečně účinné recepty Michaila Tombaka k

čištění organismu. Opírají se o tisícileté tradiční přírodní medicíny Východu a Západu. Jsou

opomíjeným námětem v dnešní moderní medicíně.

Srdečně Vás zveme k četbě.

Pro čtenáře!

Drahý čtenáři, autor této knihy se domnívá, že uvedený materiál, který se týká prakticky

všech stránek fungování organismu člověka, není dokonalý. Odborníci možná najdou

nepřesnosti a nedostatky, které jsou omluvitelné, protože kniha vznikla pro široký okruh

čtenářů.

Chci pouze poznamenat, jak málo víme o svém organismu a jeho úzkém vztahu s

přírodou, která nás obklopuje. Velice často je výběr té nebo jiné metody léčby spjatý s

osudem člověka. V těchto případech, kdy nám nepomáhají metody oficiální medicíny, je

třeba se zamyslet a připustit fakt, že existuje i metoda přírodní terapie, která se může ukázat

velice účinná.

Jsem hluboce přesvědčen, že ve spoustě životních situací by měl být člověk sám sobě

lékařem a rádcem. Aby mohl eliminovat příčiny svých chorob a utrpení, měl by poznat

mechanismy svého organismu.

Jestliže se díky využití mnou navrhovaných pokynů jedni z Vás budou cítit lépe, druzí se

uzdraví a další pochopí, že o zdraví je třeba se starat – znamenalo by to, že vytyčený cíl této

knihy by byl splněn. Ze své praxe jsem vyzkoušel mnoho směrů i receptů, vybral jsem to, co

je opravdu cenné a účinné. Dílo leží před Vámi. Rozumně jej využijte.

Přeji všem hodně zdraví! Michail Tombak

Kniha, kterou držíte v ruce, je českou mutací vydávanou v anglickém, španělském,

německém, francouzském, tureckém, korejském a polském jazyce.

Je k dostání na trhu v USA, Kanadě, Latinské Americe a Západní Evropě.

„Je možné dožít se 150 let?“je doplněnou a obnovenou příručkou, která vznikla na

základě mých předešlých knížek, přihlížející také na Vaše zkušenosti a časté dotazy v

dopisech.

Rád Vám také oznamuji, že intenzivně pracuji na slíbené knize „Vyléčit nevyléčitelné.

Část II.“.

Autor

Část první - Pět příčin, které ruinují zdraví člověka

Je možné dožít se 150 let?

Podle všeobecně uznávaných souhrnů starobylé čínské medicíny (to co bylo dokázáno v

posledních vědeckých výzkumech), je organismus člověka jedním velkým energetickým

systémem, jehož všechny buňky a orgány spolu souvisí. Energie v něm proudí po 12

energetických meridiánech (dráhách). Každý z nás má několik druhů energie, které se stále

mění, přecházejíc z jednoho druhu na druhý, přičemž každá plní přísně stanovené funkce

např.

· tepelná energie udržuje stálou tělesnou teplotu

· světelná energie udává barvu očím, vlasům i vnitřním orgánům

· gravitační energie nedovoluje, aby se naše tělo rozpadlo na molekuly, udržuje jej v

prostoru

· fyzickou energii dostáváme ze stravy

· astrální energii dědíme od rodičů

· mentální energii bereme z vesmíru

Energie tvoří okolo našeho těla biologický lem (auru), který definuje fyzický i psychický

stav našeho těla. Celistvý cyklus změn energií v organismu trvá 7 let a v průběhu našeho

života se mění 22 krát, což znamená, že z hlediska nashromážděné lidské energie bychom

měli žít kolem 150 let.

150 let je možná trochu přehnané, myslí si zřejmě skepticky zaměřený čtenář, nicméně

přece jen existuje šance na dlouhý život, a co je nejdůležitější, být zdravý. Přece organismus

stárne a stoná tehdy, když se převaha mezi zdravými a nemocnými buňkami mění ve

prospěch těch nemocných. Zadržet proces stárnutí znamená odvrátit nepříznivou bilanci v

organismu.

Teoreticky vzato v průběhu sedmi let jsou buňky našeho těla schopny se úplně

zregenerovat, jen je pro to třeba vytvořit patřičné podmínky. Vědecky bylo zjištěno, že 15 %

zdraví člověk dědí po rodičích, 15 % mohou vrátit lékaři, nicméně 70 % je spojeno se stylem

života.

A právě proto, drahý čtenáři, navrhuji, abychom společně rozebrali řadu životních chyb,

které vedou náš organismus k nemocem a předčasnému stáří.

Ve svém životě jsem přečetl hodně knih o nemocech i o zdraví, pomáhal jsem mnoha

lidem znovu získat kondici a dobrý vnitřní pocit. S úplným přesvědčením mohu říct, že je

pět hlavních příčin, které člověka ruinují:

1. Zanedbaná páteř

2. Nesprávné dýchání

3. Nesprávné stravování

4. Nedostatek vnitřní tělesné hygieny

5. Nedostatek podnětů, jak se učinit šťastným

Následné zkusíme krátce popsat každou z nich.

Zanedbaná páteř

Zkusme si stoupnout před zrcadlo a podívejme se na sebe pořádně. Jak vypadá naše páteř?

Nemáme hrb? Není břicho příliš vystrčené dopředu? Nemáme bolesti v zádech?

Bohužel u většiny z nás se vyskytují všechny tyto známky. Bolesti v zádech a vystrčené

břicho, to je důsledek slabých svalů na páteři. Ony kdysi držely naši páteř bez napětí. S

věkem svaly povolily kvůli nedostatku fyzické zátěže, nesprávného stravování, nadváhy,

spaní na měkké matraci atd.

Nemocná páteř – nemocný člověk

Jednou se na mě obrátila žena ve věku kolem 35 let, která trpěla nepřetržitou bolestí

hlavy. V okolí srdce stále pociťovala tíhu, při sebemenším výkonu byla unavená. V průběhu

vyšetření jsem si u ní všimnul přesunutí krčních obratlů.

Jiná z mých pacientek trpěla nespavostí a bolestmi žaludku. Příčinou těchto potíží bylo

mírné přemístění krčních a hrudních obratlů.

V obou případech potíže ustoupily po vrácení obratlů na místo. Chci zdůraznit, že obě

osoby měly rentgenové snímky, na kterých nebyly změny páteře zcela jednoznačné.

Proč jsem uvedl tyto příklady? Bohužel někdy nejsou i ta nejlepší vyšetření schopna

odhalit minimální přemístění obratlů, které způsobují, jak se zdá, vznik potíží

nesouvisejících s páteří.

Páteř je osa, která drží celé tělo. Při různém druhu pohybu se dost často objevují

minimální přesuny obratlů. Svalstvo u přesunutého obratle začíná tuhnout, což mu

znemožňuje vrátit se na původní místo. Tak začíná proces pozvolného zánětu nervu a svalu,

který způsobuje bolest i omezení pohybu.

Přesunutý obratel tlačí nejen na nerv, ale i na cévy, které jsou spojené s konkrétními

orgány. Jestliže je nerv delší dobu utlačovaný, vznikají v řídícím orgánu těžké patologie.

Přemístění obratlů Potíže

Krčních

alergie, hluchota, oční nemoci, různé ekzémy, krční

onemocnění, nemoci štítné žlázy

Prsních

astma, bolesti rukou a zad, žlučníková onemocnění, jaterní

onemocnění, žaludeční vředy, vředy dvanácterníku, ledvinová

onemocnění, kožní onemocnění

Bederních

hemoroidy, nemoci močového měchýře, nepravidelná

menstruace, bolestivá menstruace, impotence, bolesti v kolenou,

lumbágo (houser), špatný krevní oběh dolních končetin, otoky

kotníků, studené nohy, ochablé nohy, křeče ve svalech dolních

končetin

To je neúplný seznam potíží, které jsou výsledkem nedostatku náležité péče o svou páteř.

Dle světových statistik každý desátý žák v Americe nosí brýle, má alergie, trpí bolestmi

břicha a hlavy, chronickým nachlazením nebo nedostatkem soustředění. Příčinou těchto

potíží (a spousty jiných) je katastrofální stav páteře. Zanedbáváme-li páteř už od dětství, ani

si neuvědomujeme, že tímto způsobem přispíváme k většině nemocí v dospělém věku, a

proto, abychom navrátili ztracené zdraví, je v první řadě třeba zabývat se svou páteří.

Odpovědi na otázky, jak to udělat najdete v kapitole „Zdravá páteř“.

Nesprávné dýchání

První věc, kterou děláme po příchodu na svět, je hluboký nádech. Poslední věc, kterou

děláme po odchodu na onen svět, je výdech. Mezi narozením a smrtí má svoje místo život,

který zcela závisí na dýchání.

Dýchání je neviditelná potrava, bez které člověk nemůže přežít ani 5 minut.

Podle některých německých vědců dokonce 9 osob z 10 nesprávně dýchá. Proč tomu tak

je?

Podívejme se, jak dýchají malé děti. Když vdechují vzduch, břicho se jim zvedá, zvětšuje

se a při výdechu se zmenšuje. Při takovém způsobu dýchání dáváme hodně prostoru plicím,

které nabírají vzduch centrální a dolní částí. Čím více kyslíku se dostane do plic při vdechu,

tím lepší je jejich ventilace, potažmo větší množství červených krvinek dostává energii a

kyslík.

Díky tomuto způsobu dýchání, které nazýváme brániční, jsou děti pohyblivější,

energičtější, veselejší, mají lepší oběhový systém a skvělou paměť.

S věkem, vzhledem k malému množství pohybu, se nám křiví páteř, máme nadváhu atd.

Typ dýchání u dospělého člověka je zcela jiný. Zejména při nádechu se zvedají ramena a

klíční kosti, žebra se posunují na bok, břicho je vtáhnuté, hrudník se rozšiřuje. Takový

způsob dýchání s názvem horní funguje pouze v horní, nejmenší části plic. Obvykle nám

vzduch chybí a jsme nuceni dýchat častěji (obzvlášť u korpulentních osob). Kyslík přichází

do plic v malých dávkách. Plíce však pracují intenzivněji, pouze ve své horní části, přičemž

dochází k předčasnému zužitkování buněk. Ve tkáních plic se vytvářejí „mrtvá pásma“

nefunkčních buněk. Čím je člověk starší, tím větší část plic se přestane podílet na procesu

dýchání. Organismus začíná pociťovat neustálý kyslíkový hlad. Což je následně příčinou

nemocí nejen dýchacích orgánů, ale i krevního oběhu, srdce, slinivky, jater, ledvin,

žaludečního a střevního ústrojí a mnoha jiných.

Pokud by člověk celý život dýchal bráničním způsobem, proces stárnutí by se zpomalil o

30-40 let a vyhnul by se většímu množství nemocí.

To, že všichni dlouhověcí lidé dýchají pomalu, víme už dávno. Když se jednoho 130ti

letého Inda zeptali, jaké je tajemství jeho dlouhověkosti, odpověděl, že správné dýchání.

(Dýchal jednou za minutu).

Jedno dogma staré medicíny hlásí: „Čím méně člověk dýchá, tím delší má život.“

Správné dýchání zaručuje zdraví a mladost. Tajemství rozličných způsobů dýchání jsou

důkladně popsány v kapitole „Dech života“.

Nesprávné stravování

Co jíme a co jí nás

Současná strava je vybírána z potravinových produktů na základě tří pravidel:

1. musí být kalorická, abychom se zasytili menším objemem potravy;

2. musí být jednoduchá na přípravu, protože dnešní hospodyňky mají málo

času;

3. musí se dát jednoduše rozmělnit, aby zuby nevykonávaly zbytečnou činnost

(současný člověk nemá čas žvýkat svůj oběd).

V souladu s těmito principy je spotřeba masa vyšší než spotřeba zeleniny, ale pro zahnání

hladu jej tolik nepotřebujeme. Bílé pečivo je lepší než tmavé, protože se lépe žvýká. Očištěná

rýže a cukr vypadají vábně. Naporcované mražené produkty vytlačují ty čerstvé, protože

vyžadují méně práce v kuchyni. Dokonce čerstvé šťávy nahrazujeme průmyslově

zpracovanými. Tento typ stravování je považován za úspěch současného pokroku.

Osvobozuje hospodyni od kuchyně a matku dělá nezávislou na narozeném dítěti (myslím tím

krmení dítěte umělým pokrmem, které nahrazuje mateřské mléko).

Takový návyk stravování škodí dokonce i velice silným lidem. Slabší lidé pak začínají

trpět daleko dřív, nicméně nejhorší důsledky jsou viditelné u dětí.

Škodlivost rafinované stravy

Sladký vrah

Úsilí člověka všechno zlepšovat a oddělovat „potřebné“ od „nepotřebného“ dospělo až k

tomu, že většina výrobků je rafinovaných, tzn. umělých. Podle mě nemá cenu vysvětlovat

rozdíl mezi umělou růží a růží vypěstovanou zahradníkem. Jediné, v čem jsou si podobné, je

zevnějšek. Analogická podobnost se ukazuje mezi přírodními a syntetickými vitamíny,

máslem a margarínem atd.

Za účelem marketingového triku je v procesu čištění (rafinace), tepelného zpracování,

vaření, smažení atd., potrava zbavena biologické informace (nadměrný obsah chemických

prvků v přírodních výrobcích), kterou získala ze slunce, půdy a vody. Taková strava je pro

organismus cizí, je třeba si na ni zvyknout, protože tak organismus začíná ztrácet vlastní

zásoby. Ideálním příkladem je cukrová řepa a cukr, který z ní získáváme. Cukrová řepa

představuje čistě přírodní rostlinný produkt, ve kterém je spousta vitamínů, minerálních solí,

enzymů, hormonů. Cukr získaný z řepy je důkladně očištěn, krystalizován a filtrován. Aby

získal bílou barvu, je podroben působení jedovatého chloridu vápenatého! Do našeho

žaludku se cukr dostává jako prvek čistě chemický v podobě sacharózy, zbavený vitamínů,

minerálních solí i biologicky aktivních látek. Aby takový produkt organismus vstřebal, musí

se spojit s dalšími látkami. V řepném cukru jsou všechny nepostradatelné složky, ale v

průmyslově vyrobeném cukru nejsou. Tudíž je organismus musí obětovat z vlastních zásob.

Vápník čerpá ze zubů, proto vznikají zubní kazy, železo a jiné prvky z krve, což vede k

anemii, cukrovce atd. Vědecké údaje potvrzují, že nadměrné požívání cukru vede k zániku

cév, mutaci nebo degeneraci buněk, v nejhorším případě k nádorovým onemocněním.

Cukr, jak víme, se používá nejen do čaje a kávy. Obsahují jej bonbóny, oplatky, zákusky a

nápoje. Všechny cesty, jakými se dostává do našeho organismu, jsou nespočitatelné.

Následkem sladkého života je náhlý nárůst nemocí, jako jsou cukrovka, anemie, krevní

nádorová onemocnění, a to v průběhu posledních 20 let ve všech zemích s vysokou úrovní.

Ohromnou chybou mnoha rodičů i prarodičů je vytváření chuti na sladké u malého dítěte.

Nejhorší na tom všem je to, že v celém jeho dalším životě bude těžké tuto chybu napravit!

Mléčná droga

Nemoc v láhvi

Běžně se používá náhražka mateřského mléka za kravské mléko nebo za umělé

potravinové náhražky. S touto potravou se do organismu dítěte dostávají bílkoviny –

protilátky, které organismus dítěte není schopen vstřebat.

V mateřském mléce se nachází velké množství laktózy (mléčného cukru), která se dostane

do tlustého střeva, což vytváří ideální prostředí pro bakterie mléčného kvašení a jiné užitečné

bakterie. Jedním slovem podporuje dobrý stav tlustého střeva.

Místo aby při požívání kravského mléka nebo jiných náhražek probíhalo mléčné kvašení,

vznikají v tlustém střevě dítěte hnilobné procesy, přispívající k otravě (samootravě) slabého

organismu, k potížím s mikroflórou tlustého střeva a jeho degeneraci.

Umělé mléko nemá biologickou informaci, která se nachází v mateřském mléce. Z tohoto

důvodu je dítě stále hladové a dokrmované. Brzy dostává škrobovou a masitou stravu. Jeho

trávicí ústrojí není schopno absorbovat a strávit tyto látky, protože systém enzymů ještě není

zcela zformován. Některé enzymy prostě chybí a jídlo je třeba zpracovat. Podívejme se na

děti ve věku od 2 do 5 let. Stále mají pod nosem slizovitý sekret kvůli stravě s nadmírou

bílkovin a škrobů. Děti krmené uměle mají úplně zničenou imunitu. Jsou náchylné na různé

druhy infekce, stále stonají na nachlazení, rýmy, angíny, zápaly plic atd. Ve většině případů

můžeme mluvit o potenciálních alergicích. Je těžké předvídat, jaké nemoci mohou ještě děti

napadnout v důsledku odebrání mateřského mléka.

Jablko nepadá daleko od stromu

Chtěl bych, aby každá budoucí matka věděla, že mateřské mléko nemůže nic nahradit!

Žádná umělá výživa v sobě neobsahuje informaci o lásce, něžnosti a citu. A co je

nejpodstatnější – neučí dítě pud sebezáchovy (jak se ochránit před neštěstím a chorobami).

Pokud ve stravě těhotné ženy převažují sladkosti, bílé pečivo, uzeniny, kravské mléko,

káva, smažené (pečené) maso, rafinované potraviny a navíc kouř cigarety, může si být jistá,

že její narozené dítě nebude nikdy zdravé!

Proč existují nádorová onemocnění?

V kravském mléce je málo železa, proto se tele živí trávou. Pro tento záměr příroda

přizpůsobila trávicí orgány telete, které mu dovolují strávit mléko a trávu odděleně. Lidský

trávicí trakt je vytvořen jinak. Kravské mléko, které se dostává do lidského žaludku, se sráží

díky kyselým žaludečním šťávám a vytváří cosi, co připomíná tvaroh.

Tento tvaroh oblepuje částice jiného pokrmu nacházejícího se v žaludku. Dokud není

sražené mléko strávené, trávicí proces jiné potravy nezačne. Tento jev, který se často

opakuje, může způsobit poruchy trávicího traktu, přesněji žaludeční vředy a vředy

dvanácterníku. Proto vzniká otázka, proč předěláváme svůj organismus na továrnu

zpracovávající mléko a za odměnu obdržíme nádorová onemocnění? Základním argumentem

přívrženců konzumace mléka je fráze o vysokém obsahu bílkovin v mléce (aminokyselin) a

vápníku. Ne zcela s tím souhlasím. Vysvětlím proč.

Nestrávený kazeín

Žádný savec na světě (kromě člověka) nekonzumuje ještě v dospělosti mléko. Tak to

zařídila příroda.

(Co se týče koček, lidé je naučili pít mléko. Kočky, které jej nepijí, žijí dvakrát déle).

Rozdíl mezi mlékem kravským a mateřským spočívá ve vysokém obsahu bílkoviny –

kazeínu v kravském mléce. Kazeín, to je substance nevyhnutelná pro tele, aby mu narostly

rohy a kopyta, ale dokonce i tele pije mléko pouze do 6 měsíců. Jestliže člověk nemá kopyta

ani rohy, k čemu je mu potřebný kazeín?

Za prvé – člověk doopravdy potřebuje značně méně bílkovin, než spotřebuje za den,

poněvadž určitý druh bakterií nacházejících se v tlustém střevě má schopnost slučovat

bílkoviny z uhlovodanů, které dodáváme organismu při konzumaci výrobků rostlinného

původu (pod podmínkou, že mikroflóra tlustého střeva je zdravá).

Za druhé – v našem organismu se vyskytují chemické prvky, které patří prakticky všechny

do Mendělejevovy soustavy, i když potravou jich můžeme získat sotva 40 %. Odkud se

berou? Organismus je slučuje sám. Mimochodem, uvnitř nás je, díky přírodě, perfektně

vytvořen chemický základ, který má obrovské produktivní možnosti, počínaje slučováním

aminokyselin a konče lékařskými preparáty, hormony atd. Jenomže ne každý umí tuhle

příležitost využít!

Vraťme se k bílkovinám. Vzduch, který dýcháme, obsahuje o 80 % dusíku (hlavní složka

aminokyselin) méně než ten, který vydechujeme. Kam se poděl? Byl využit ke sloučení

aminokyselin. Člověk může žít (při konzumaci živočišných bílkovin v malých dávkách) bez

jakéhokoliv ohrožení zdraví rok, dva i více. Hlavně aby měl čím dýchat a jeho strava

obsahovala zeleninu a ovoce. Nicméně konzumuje-li člověk výlučně bílkovinnou stravu, po

měsíci může umřít. V klášteře Šaolínů krmili odsouzence ke smrti výlučně masem. Po 20-40

dnech umírali.

V souvislosti se složením mateřského mléka nám příroda připomíná poučku o

stravování na celý život: převaha uhlovodanů a bílkovin v malém množství. Jenomže my to

neumíme pochopit!

Kazeín obsažený v mléce se rozkládá v organismu s pomocí syřidla (enzym, který pomáhá

rozkládat kazeín). 1-2 leté dítě má už nehty i vlasy, čili nepotřebuje žádný kazeín. Trávicí

soustava dítěte přestává vylučovat syřidlo. Od této chvíle se kravské mléko stává pro

organismus těžko stravitelné a je, řečeno drsněji, jedovaté.

Hlen je látka, která se rodí z choroboplodných bakterií. Mezi léčiteli existuje všeobecný

názor, že v organismu člověka je od období nemluvněte do pokročilého stáří kravské mléko

ohniskem permanentního vzniku hlenu. Proto všichni, kteří jej pijí, velice často hostí ve svém

organismu nachlazení, rýmy, bronchitidy, astma a spoustu jiných potíží.

Je třeba brát v úvahu ještě jeden fakt. V dnešní době je mléko vzhledem k ekologickým

nečistotám škodlivé zejména pro děti. Neodlučitelným společníkem vápníku je radioaktivní

prvek – stroncium-90. Jeho molekuly mají strukturu podobnou molekulám vápníku, akorát že

ve větších rozměrech. Když se stroncium-90 dostává do organismu jako složka v mléce, jeho

molekuly vytlačují z kostní soustavy molekuly vápníku. A zde je odpověď na tajemství, proč

u lidí, kteří celý svůj život pijí mléko, dochází ke zvětšení horních a dolních končetin (velké

prsty na rukou i nohou), či k různým druhům nemocí kloubů (bederního a kolenního).

Vápník, tuk a cholesterol

Nikdo nezpochybňuje fakt, že mléko obsahuje hodně vápníku, který je nezbytný pro

rozvoj kostí. Je méně vápníku v ořechách, zelí, mrkvi, řepě nebo snad v semenech máku? Ne.

Je ho tam více. A co je nejdůležitější – je v ideálním poměru s jinými složkami a navíc ve

formě lépe vstřebatelné pro organismus.

Mléko bezpochyby obsahuje živočišné tuky. Jak je známo, živočišné tuky způsobují

zvýšení hladiny špatného cholesterolu (hlavní pachatel srdečních onemocnění a oběhového

systému). Z tohoto důvodu je mléko odstřeďované.

V průběhu procesu následuje narušení poměru přírodních složek. Snížení obsahu tuku v

mléce je příčinou potíží s rovnováhou zásob fosforu a vápníku v organismu. V důsledku toho

ztrácí organismus schopnost přisvojování vápníku, což je s postupem času jedna z hlavních

příčin vzniku osteoporózy.

Panuje všeobecný názor, že odstředěné mléko zachraňuje oběhový systém (s tím

nesouhlasím), zatímco ruinuje kosterní soustavu. Napadá nás otázka: Stojí pití mléka

opravdu za to?

Co se týče kyselých mléčných výrobků (kefíru, jogurtu, tvarohu a žlutého sýru), je třeba je

konzumovat nejlépe neodtučněné s nízkým obsahem tuku. Obzvlášť se doporučuje jejich

konzumace lidem staršího věku a dětem. Jde o to, že bakterie obsažené v těchto

výrobcích už vykonaly to, co by lidské tělo muselo vytvořit z vlastních zásob.

Rozloučení s drogou

Přesvědčily uvedené argumenty ty, u kterých je mléko na prvním místě v jejich

jídelníčku? Pravděpodobně ne. Člověk se těžko loučí s mnohaletou drogou. Pokud nemůžete

žít bez mléka, pijte nanejvýš mléko kozí. Obsahuje málo kazeínu a tuků a svým obsahem

připomíná mateřské mléko. Všichni ti, kteří i nadále budou pít mléko, by měli pozorně

sledovat své reakce. Neobjevují se po požití mléka střevní potíže, nafouknuté břicho, průjem,

zácpa nebo zesílení bolesti v kostech a kloubech? Netrápí vás často nachlazení a rýmy, zápal

plic a průdušek? Pokud ano, definitivní rozhodnutí, jestli pít nebo nepít mléko, je na Vás.

Pravda o mase – nálož s opožděným zážehem

A teď několik slov o mase jako o výrobku, který osobně nedoporučuji požívat každý den,

a to hned z několika důvodů.

Konzumace velkého množství živočišných bílkovin (maso, uzeniny atd.), tzn. množství

několikanásobně překračující potřebu organismu, způsobuje neustálé zahnívání v trávicím

traktu, zácpy a znečištění organismu kyselinou mléčnou, šťavelovou a močovou (strůjce

bolesti zad, osteoporózy, kloubních onemocnění a jiných nemocí pohybového ústrojí).

Maso nemá zápach ani chuť, a proto, abychom jej mohli konzumovat, je třeba jej smažit,

vařit, ochucovat a hodně solit (později se dozvíme, jak je to všechno nebezpečné pro zdraví).

Během přípravy se v něm tvoří kolem 20 jedovatých látek, které ničí cévy a nervovou

soustavu. Pro strávení masa potřebuje organismus mnoho vitamínů a mikroelementů, pročež

maso konzumované s mizivým množstvím zeleniny nebude zcela strávené a bude neustále

zahnívat v trávicí soustavě. Proces hniloby způsobuje změnu pH tlustého střeva na hodně

zásadité, což následně vede k překyselení krve. Zásadité prostředí je ideální pro rozvoj

chorobotvorných buněk (zejména rakovinotvorných). Všichni, kdo ve velké míře požívají

maso, musí počítat s faktem, že se vystavují nádorovým onemocněním. Ještě jeden fakt, na

který chci poukázat. Nadměrná konzumace živočišných bílkovin (zvláště v útlém dětství)

snižuje imunitní systém. Na strávení masa potřebuje organismus veliké množství vitamínů a

mikroelementů, které čerpá z krve rostoucího dítěte. Když jich ubude, rozvíjí se anemie a

krevní onemocnění. Všechny druhy přecitlivělosti, ekzémy, nachlazení, angíny, katary a jiné

nemoci, které jsou běžné v dospívajícím věku, jsou důsledkem zejména slepé lásky rodičů.

Právě oni přílišně obohacují stravu dítěte masem, a tímto jej nevědomky pomalu „zabíjejí“.

Východní filozofie nás učí, že každý produkt, který požíváme, v sobě obsahuje informace

o místě svého narození, způsobu pěstování, chovu, klimatu, množství slunečních paprsků,

měsíce atd. Jakou informaci tedy obsahuje maso?

Doby, kdy krávy byly chovány na loukách a na zelené trávě, dávno skončily. Dnes celý

svůj život přebývají na farmách bez slunečního světla a čistého vzduchu. Místo šťavnaté a

zelené trávy se živí hormony a různými syntetickými směsmi.

Velice často, když kupujeme neúhledný kousek masa, si nikdo z nás neuvědomuje, že

kdysi patřil milému sympatickému zvířeti, které bylo zabito proudem vysokého napětí.

Nebuďme naivní. Zvíře určitě cítí blížící se smrt. Cítí, a jak! Strach pomyslet, kolik obsahuje

jedovatých agresivních hormonů, které my s chutí konzumujeme ve formě např. vepřové

pečeně. A proto se nedivme, že my i naše děti jsme ojediněle agresivní a výbušní. Agrese

vždy rodila agresi a požití masa přispělo k potvrzení této staré pravdy!!!

V posledních letech (1999-2002) se v zemích Západní Evropy čím dál tím častěji sleduje u

krav epidemii BSE (nemoc „šílených“ krav). Důsledkem této nemoci je totální degenerace

nervového systému (tzn. houbovitá degenerace mozku). Jedinou záchranou v této situaci je

úplné zničení (spálení) celého stáda! Přejme si, aby na sobě za několik let naše děti (u kterých

je základní potravinou maso) nepocítily fatální účinky omylu chovatelů dobytka spočívající v

tom, že místo rostlinného pokrmu dostávaly krávy bílkovinnou stravu (kostní moučku).

To je očividně příklad toho, jak nevhodná strava může zničit psychickou i fyziologickou

stavbu těla!!!

Mouka nebo muka

Muka s očištěnou moukou

Nastal čas k projednání obvyklého výrobku, jakým je mouka. Vzniká z pomletých

semen obilí. V pomleté neočištěné mouce jsou vitamíny skupiny B, PP, F, minerální látky,

enzymy, tudíž všechno, co je nezbytné pro náš organismus. Do složení patří škrob (85% a

biologická otruba 15%). Látky obsažené v otrubách umožňují našemu organismu

rozštěpení a zpracování škrobů. Očištěná rafinovaná mouka nemá tuto výhodu, tudíž se

jedná o ubohý produkt zbavený vitamínů, enzymů a minerálních látek.

Pro strávení kousku bílého nebo drožďového pečivá je potřebná celá řada látek, které

byly eliminovány společně s otrubami. Z tohoto důvodu bude muset organismus čerpat tyto

životodárné složky ze zásob našeho těla. Mouka bude těžce stravitelná a nestrávené zbytky

vyplní tukové faldy v našem těle. Každá hospodyně ví, co se děje, když ponoří mouku do

teplé vody – bobtná, vytváří maz, látku podobnou lepidlu. Zcela stejně nestrávený škrob

bobtná v našich střevech a zabraňuje normálnímu procesu trávení. Škrob je příčinou vzniku

kamenů a tvorby nánosů (v močovém měchýři a žlučníku).

Aby pečivo, zákusky, oplatky, housky a prakticky všechny výrobky z bílé mouky

vypadaly chutněji, používají se různé příměsi: barviva, aromatické prostředky,

odkyselovače, urychlovače, konzervanty, kypřící prášky atp. Kde jsou pak všechny ty

příměsi? Uvnitř našeho těla zůstávají bohužel do konce života a postupně náš organismus

ničí. Pod vlivem těchto příměsí svaly a klouby tuhnou a mouka se mění na muka!

Nebezpečné droždí

Prakticky všechny druhy chleba se pečou na potravinovém droždí. V době pečení

chleba jejich zárodky lítají ve vzduchu, usazují se na chlebu, a když se dostávají do

trávicího traktu, aktivují se a fermentují ve střevech. Američtí vědci zjistili, že potravinové

droždí aktivuje vznik rakovinotvorných buněk v organismu. Výsledkem je, že konzumací

chleba měníme svou trávicí soustavu na „bitevní pole“ mezi droždím nacházejícími se v

pečivu a přírodní střevní mikroflórou našeho organismu. Poněvadž konzumujeme chleba

už od útlého dětství, zřídka se u většiny osob objevuje zdravá mikroflóra. Zácpy, plynatost,

nemoci trávicího traktu, to je důsledek přebytku chleba, housek nebo různých výrobků z

bílé mouky upečených na potravinových droždích.

Chléb bez droždí

O škodlivosti drožďového pečivá, o kterém se poprvé psalo v Egyptě před 15 tis. lety, se

ví už dost dávno. Hodně národů, aby se uchránili před vymřením, peklo pouze domácí chleba

a ten zvyk upevňovali ve formě náboženských dogmat. V Bibli například čteme: „Nic

kyselého nepožívejte, všude tam kde budete přebývat, jezte pouze domácí chléb (který

nepodlehnul fermentaci)“. To je velice dobrá rada. Myšlenka rezignace z bílého pečivá může

u mnoha osob vyvolat šok, ale je-li Vám váš život drahocenný rozhodněte se pro ten krok.

Zkuste jíst chleba pouze z celozrnné mouky, upečený bez přidaného droždí.

Jestli konzumujete chleba na droždí, nejezte jej čerstvý. Je třeba počkat 1-2 dny, než

droždí ztratí svojí aktivitu a přestane být škodlivé. Opékejte jej v toustovačích, dělejte

suchary nebo topinky.

Bludný kruh

Všechny očištěné kaše (stejně tak i semena) jsou zbaveny hodnotných látek obsahujících

jejich otruby a v důsledku toho jsou těžce zpracovatelným škrobem. Proto se doporučuje

požívat neočištěné kaše a rýži. Rafinovaná strava (cukr, oplatky, uzeniny, chipsy, pečivo

atp.) obsahuje málo vody, zato je bohatá na nadmíru soli nebo cukru. Když konzumujeme

takové produkty, cítíme neustálou žízeň, a proto doplňujeme tekutiny.

Tak se tvoří bludný kruh, neboť požívání rafinovaných produktů způsobuje žízeň, což

následně vyvolává potřebu žízeň zahnat. Tekutiny se dostávají do žaludku, ředí žaludeční

šťávy a potrava není úplně strávená. Sůl dráždí náš žaludek a vyvolává chuť k jídlu a žízeň.

Ve výsledku se plníme tekutinami, přibýváme na váze a ubývá nám sil a energie.

Jaké jídlo, taková nálada

Japonci často žertují: „Jestliže manželé začali den hádkami, vzpomenou si, co snědli

předešlého dne“. Jak se zdá, rafinované produkty nejenže škodí našemu zdraví, ale působí

také na naši psychiku.

Američtí psychologové tvrdí, že omezení cukru, masa a kávy v jídelníčku snižuje stupeň

agresivity o 50 %.

Naši moudří předkové o tom věděli mnohem dříve. Východní moudrost hlásí: „Bůh

stvořil stravu a čert kuchaře.“ Čtenář se zalekne: jak je možné žít bez uzenin, bílého pečivá,

kávy, bonbónů, čokolády atd.? Příroda obdařila člověka ohromnou rozmanitostí přírodních

produktů, chce to jenom více fantazie! Chceme-li, můžeme občas sníst bonbón, zákusek,

plátek uzeniny, ale mějme stále na mysli, že to jsou jedy!

Jak jíme, tak žijeme

Dámy a pánové, prosím Vás, přečtěte si obsah níže napsaného textu velmi pozorně,

protože na tom, jak mu porozumíte, závisí z velké míry zdravotní stav Vašeho trávicího

traktu, zuby počínaje a tlustým střevem konče.

Kupříkladu náš oblíbený pokrm – obložený chlebíček (chleba s máslem a uzeninou)

zapíjený čajem nebo kávou. Chleba patří k uhlovodanům, máslo k tukům a uzeniny ke

skupině bílkovin. Sloučení těchto složek tvoří v žaludku těžce stravitelnou směsici.

V souladu s fyziologií fungování trávicího traktu začíná proces trávení uhlovodanů již v

dutině ústní a částečně ve dvanácterníku, přičemž v žaludku a dvanácterníku jsou bílkoviny

tráveny s pomocí různých žaludečních stav, které potřebují pro ukončení procesu odlišnou

dobu. Když se máslo dostává do žaludku, brzdí funkci působení šťáv. Proces trávení pokrmu

je narušen a strava v žaludku leží jako kámen.

Zapíjíme-li to všechno tekutinami (čajem, kávou apod.), smýváme nezpracovaný pokrm a

kyselé žaludeční šťávy z žaludku do dvanácterníku.

Ve dvanácterníku je zásadité prostředí. Kyselá žaludeční šťáva se dostává do

dvanácterníku a likviduje jeho sliz, čili zpočátku způsobuje zánět a postupem času vředy.

Později pronikají nestrávené zbytky pokrmu z dvanácterníku do tlustého střeva, kde

nestrávený chleba hnije a uzenina tvoří ztvrdlé substance a kalové kameny. Brzy se dozvíme,

jaký mají vliv na zdravotní stav.

Někteří si nedovedou představit život bez chlebíčku. Já také nejsem jeho odpůrce. Chleba

namazaný máslem, s rajčetem nebo okurkou či tučným sýrem nebo plátkem uzeniny otočeným

do salátového listu, proč ne – takové chlebíčky jíst můžeme. Nicméně neexistuje horší

sloučenina pro zažívací trakt, než sníst dohromady chleba, máslo a uzeninu.

Protože podobné chlebíčky konzumuje většina z nás prakticky denně, chci poukázat na to,

jak jsou výrobky tohoto druhu pro naše zdraví nebezpečné.

Jaký pokrm nám dává životní energii? Ten, který roste pod slunečními paprsky. Jedině

slunce je univerzální energií pro všechno živé.

Příroda nás obdarovala schopností akumulace a zpracovávání sluneční energie, kterou

zpětně využíváme. Na stravování nezávisí pouze náš zdravotní stav, ale i délka života.

Každý z nás si může lehce spočítat množství kalorií, které jsou spotřebovány během určité

doby. Při denní smíšené stravě (počítejme i sladkosti, kávu, zmrzlinu apod.) dostáváme cca 2

500 kcal. Vědci zjistili, že člověk od chvíle narození až do smrti spotřebuje průměrně 50 000

000 kcal.

Teď můžeme spočítat průměrnou délku života při smíšené stravě: 50 000 000 kcal

(spotřebovaná energie během života) poděleno na 2 500 kcal (energie spotřebovaná během

této doby) = 20 000 dní, čili 55 let.

Zkusme také spočítat průměrnou délku života zastánců přírodních jídel, kteří průměrně

spotřebují do 1 000 kcal za den.

50 000 000 kcal děleno 1 000 kcal = 50 000 dní, což je 137 let. To už není aritmetika. To

je náš život.

Je prokázáno, že na každých tisíc osob do 60 let stravujících se smíšenou masitou stravou

připadá jeden vegetarián. Na každých tisíc „masožravců“ po 70 letech připadá 100

vegetariánů! A ve věku nad 80 let připadá 600 vegetariánů na tisíc „masožravců“.

Chci zejména zdůraznit, že stravování počítané pouze na základě kalorií je špatné z

fyziologického hlediska. Důležitým faktem ve stravování není to, kolik má jídlo kalorií,

nýbrž kolik energie může organismus získat při jeho trávení. I když výrobky rostlinného

původu mají méně kalorií, tělo při jejich zpracování dostává více energie, a proto se po talíři

pohankové kaše cítíme lehčeji, máme chuť pracovat, ale po požití masa se musíme napít

kávy, jinak se nám chce spát. Lidé si mylně spojují konzumaci masa s přílivem energie a sil.

Ve skutečnosti to tak není, poněvadž maso pouze stimuluje nervovou soustavu, funguje na

principu narkotického prostředku.

Ve stravě je důležitá bilance složek: bílkovin, uhlovodanů, tuků, minerálních solí, vitamínů

a mikroelementů. Pokud jejich poměr není v rovnováze (tak, jako při konzumaci přírodních

výrobků), organismus využívá nepatrné množství energie k jejich trávení, načež velké

množství energie spotřebovává pro vyloučení toxinů a k regeneraci. Všechny umělé produkty,

ke kterým patří maso a jeho produkty, nemají ideální bilanci základních složek, a energie v

nich obsažena je využita pro více komplikovaný proces zpracování, při kterém organismus

někdy ztrácí více energie, než získává. Člověk, aby neměl hlad, musí spotřebovat velké

množství těchto výrobků.

Na jednu stranu člověk bojuje s množstvím požívané stravy a na druhou stranu bojuje s

nadváhou. Zbytečně trápí organismus různými dietami či prostředky na hubnutí. Podobné

kúry často končí nezdarem a nadváha vzrůstá.

Na závěr: žádná Kúra, dieta ani žádný kuchař, nevyváží obsah bílkovin, tuků, uhlovodanů,

vitamínů a mikroelementů ve stravě tak, jak to za nás udělala příroda v potravinách

rostlinného původu.

Ne každý musí být vegetarián

Rád bych, abyste mě dobře pochopili. Ne všichni musejí být vegetariány. Nepřesvědčuji

Vás, abyste se zřekli všech dobrot, bez kterých sám život ztrácí jistou dávku půvabu. V

každém životě by měl být svátek, kdy můžeme jíst cokoliv, ale ve všední dny ať tělo dostává

jenom to, co je pro ně zdravé!

Vybízím Vás tedy k dodržování ukázněností v jídle, protože to je jedna ze základních

podmínek existence člověka.

Nemoc na talíři

Komise Světové zdravotnické organizace provedla výzkum v několika klášterech v

Tibetu. U 60 % populace (mezi nimi byli staří lidé) nebyly zjiště