„Bydlení je plánováno tak, aby si ho mohli dovolit pouze ti majetní,“ kritizuje obyvatelka obce Gina Horylová. A tento názor sdílejí i další občané. Místní obyvatelé kritizují nejen to, že život je tu pouze pro lidi s plnou peněženkou, ale také nárůst dopravy a stavební ruch. Navíc se potřel původní ráz obce.
S developerskou výstavbou se v Čeladné začalo po roce 2000, kdy zde vyrostlo nové náměstí a téměř 150 bytů. V současné době nabízejí developeři ke koupi poslední volný byt v dokončené zástavbě Park Rezidence Apartmány Čeladná. Zájemce zaplatí za byt 3+kk, o velikosti 85,56 m2, 3 629 111,- Kč. Srovnatelně velký byt v rezidenční výstavbě v Nové Karolině v Ostravě vyjde na 3 112 098,- Kč. Zároveň však lidé z luxusních bytů v Čeladné prchají – například server gohome.cz nabízí tento měsíc 6 bytů, které jejich majitelé prodávají. Na serveru sreality.cz je jich rovných 11, přičemž se může jednat o stejné bytové jednotky.
V obci také mohutně staví soukromí investoři. V roce 2010 bylo nově postaveno 14 rodinných domů, v roce 2014 jich už bylo 22.
Dřív převažovalo zemědělství, lesnictví. Lidé stavěli chaty
Čeladná bývala typicky podhorskou obcí s převažující zemědělskou a lesnickou produkcí. Časy, kdy se zde rozléhalo řezání dřeva, pamatuje pan Karel Marek, kterému patří zdejší pila: „Tahle pila tady stojí asi od roku 1900, ale po 2. světové válce byla přestavěná do nynější podoby,“ uvedl. Pilu získal po roce 1989 v restituci, ale její provoz se zastavil a zaměstnanci odešli. Po krátkém období úspěchů v 90. letech, dostala pila poslední ránu v novém tisíciletí: „Změnily se technologie“, vysvětluje pan Marek a trochu posmutněle dodává: „Teď už se dělá pořez jen toho, co si kdo přiveze.“
Za socialismu byla Čeladná oblíbeným místem obyvatel Ostravska, kteří sem jezdili za odpočinkem. Bylo to období budování chat a chatových kolonií. „Můj pradědeček začal se stavbou naší chaty v roce 1953,“ vzpomíná Robert Albín, který dodnes chatu vlastní. „Od těch dob jsme sem jezdili všichni – pradědeček, moji prarodiče, rodiče a dnes zde pobývám téměř trvale já.“
Místní obyvatelé mají strach: přírodu budou ničit chemikáliemi až do úplného zničení
V roce 1977 postavila obec novou školu, která nahradila původní školní budovu z předminulého století. V roce 1989 byla v obci pošta, koupaliště, zdravotní středisko, muzeum s galerií, kulturní a společenské centrum s kinem. „Já jsem se do obce přistěhovala v roce 1997 a pamatuji si, že kulturní a společenské centrum ještě fungovalo,“ vzpomíná Gina Horylová a dodává: „Byla tady hospoda, v sále se konala zastupitelstva. Dnes tady žádné podobné zařízení nemáme. Máme novou sportovní halu, ale zastupitelstvo se schází ve školní jídelně,“ dodala.
V Čeladné je od roku 2001 v provozu golfové hřiště, které svou rozlohou patří mezi největší v České republice i ve střední Evropě. Oficiální webové stránky obce uvádějí: „Rozkvět obce souvisí se sportem gentlemanů. Hřiště evropských parametrů bylo otevřeno v roce 2001, kdy se golf začal stávat lidovou zábavou. Od té doby si Prosper Golf Resort Čeladná získal pověst špičkového hřiště, na kterém se často potkávají profesionálové zvučných jmen i noví zájemci o tuto hru. Ta je v Čeladné, jak uvádějí téměř všichni hráči, umocněna kouzelným beskydským prostředím.“
Ale právě umístění golfového areálu do „kouzelného beskydského prostředí“ budí kontroverze. „Podívejte se, jak je hřiště oplocené,“ upozorňuje Gina Horylová při procházce kolem areálu. „Zvěř tím úplně ztratila své přirozené migrační cesty.“ Robert Albín dodává: „Golfové hřiště, tak, jak je na Čeladné provozováno, je pro přírodu maximálně zatěžující. Už jen to množství chemikálií, které se tam používají a které mohou znečistit okolní půdu spodní vody.“
„Současné právní řády umožňují, že můžete něco využívat až do úplného zničení. Když si koupíte půdu, můžete si tam postavit golfové hřiště, lít tam pesticidy. Do zničení!“ nebere si servítky Jaroslav Plucar a pokračuje: „Podle mne by bylo ideální, kdyby Čeladná návštěvníkům nabídla přirozené prostředí. To, co tady říkám, není jen názor můj. Ještě před rokem jsem pracoval v Ostravě a vím, že řada lidí sem právě z tohoto důvodu přestala jezdit.“
Rozpočet má Čeladná podobný jako Špindlerův Mlýn
Čeladná hospodaří s rozpočtem srovnatelným s městem Špindlerův Mlýn. Oba subjekty mají podobnou rozlohu, oba se profilují jako místo příznivé pro turistický ruch. Zajímavé srovnání proto přináší pohled na počet ubytovacích zařízení a hostů, kteří resort navštívili. Za rok 2014 poskytuje veřejná databáze Českého statistického úřadu tyto údaje: Čeladná měla ve sledovaném roce 9 ubytovacích zařízení. Špindlerův Mlýn měl, ve stejném období, 145 ubytovacích zařízení. Čeladnou navštívilo 12 373 hostů, kteří zde alespoň jednu noc přespali, Špindlerův mlýn nahlásil 216 312 hostů.
Podle údajů stejného úřadu je v obci 762 podnikatelských subjektů, prokazatelně jich však činnost provádí jen 443. Jde především o subjekty z odvětví velkoobchodu a maloobchodu, průmyslu, stavebnictví a také oboru kulturních, zábavních a rekreačních činností
