„ Někdo se mi nedávno zeptal, z čeho mám největší strach. Zda z dnešní pololegitimní vlády, z prezidenta, nebo z vlivu nějaké mocnosti. Z toho všeho strach nemám. Obávám se, že se zase rychle a ohebně přizpůsobujeme nové moci. Mám v této souvislosti na mysli určitou českou s prominutím „předposranost“ a té je potřeba se postavit. My jsme se zaměřili na dlouhodobé směřování této země. Česká republika musí existovat jako stát, který hájí svobodu a právo lidí!“

Tato slova vypustil z úst(!) devótní konzervativec K. Schwarzenberg alias Šláfenberg, kterého fakt nemusím, přesto mne tato slova velmi zaujala. Jeho povzdech a přiznání, čeho se vlastně bijí a čeho ne, je opravdu pozoruhodné.
Pominu-li jeho dvojí občanství, všeobecně silnou politickou a nacionální náklonnost k Rakousku či Německu, zvláště sudetoněmecké části, nemohu se zbavit dojmu (ba jsem o tom přesvědčen), že je to habaďura na občany, nebo přesněji řečeno lež jako věž. Což není nic překvapujícího vzhledem k jeho dosavadní činnosti. Jen jaksi nemohu pochopit (a že nejsem sám, odkazuji na mnohočetné názory v diskusi, viz https://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/Schwarzenberg-Nejvic-se-bojim-ceske-predposranosti-285545),
v čem pan „Šláfenberg“ vidí nebezpečí v tomto státě, aby bylo nutné hájit svobodu a právo lidí. O tom by nám měl poněkud šířeji porozprávět a objasnit podstatu obav a nutné obhajoby svobody. Právo lidí? Tak to je ten pravý se svou TOP 09, který by měl oprávnění mluvit o právu lidí. Za povšimnutí totiž stojí ono „právo lidí“, nikoliv „právo občanů“. Tím dává jasný najevo, čí práva má pan „Šláfenberg“má na mysli. Ty občanské to zcela jistě nejsou.
Nebudu dále komentovat výše uvedený citát exministra Schwerzenberga, ale už se jen omezím na pouhé konstatování, ke kterému jsem došel po přečtení podstatné části příspěvků v diskuzi, na kterou výše odkazuji. To konstatování je, že bych především doporučil panu Šláfenbergovi důkladně pročíst všechny příspěvky v diskusi k jeho populistickému vyjádření a poté, aby vzal své vaky paky a vzal nohy na ramena a emigroval ke svým pokrevním příbuzným (pokud jej ještě budou chtít). Protože učinit si sebekritický závěr z diskuzních příspěvků by alespoň pro mě znamenalo naprosté znemožnění se před veřejností zvláště, vystupoval-li bych (znovu) jako potenciální kandidát na poslanecký mandát, tedy roli politika. Jinými slovy, pokud bych nezběhnul do nějaké jiné „země zaslíbené“ (nabízí se jich hned několik, mj. Tibet) pak bych, jak se říká, chodil těmi nejhlubšími kanály, které se v Praze vyskytují. To bych ovšem udělal já. Mám obavy (a nebudu daleko pravdy), že pan Šláfenberg tak neučiní, protože on je tzv. „splachovací“ (kdyby jen to) a i nadále se bude na nás šklebit z billboardů a jiných propagačních předmětů jako lídr TOP 09 s heslem: „Víme, kam jdeme!“ Snad většina občanů pochopí, kam tím TOP 09 míří!