ČEŠI PRACUJÍ, ZISKY ODCHÁZEJÍ… (Hitlerovy myšlenky dovedeny do konce) Nerad se chlubím cizím peřím. Na úvod proto předesílám, že následující úvaha není má. Vyprávěl mi ji můj dobrý známý, kterého níže nastíněný problém velmi trápí, ale nemůže o něm sám napsat. Nejdříve exkurze do nedávné historie Příchod zahraničního kapitálu do ČR byl vítán se slávou. Zahraniční »strategičtí partneři« byli podporováni dotacemi, dostávali daňové prázdniny a podobně. Výsledkem této politiky je dnes skutečnost, že podstatná, převažující část ekonomiky je dnes v rukou zahraničního kapitálu a dividendy a zisky plynou do zahraničí. O osudu tuzemských podniků se už rozhodují majitelé v zahraničí, aniž by tuto zemi vůbec navštívili. Podle Hospodářských noviny ze 150 největších firem v České republice je reálně sedmdesát procent v rukou zahraničního, převážně německého kapitálu. Cizincům tedy patří 70 procent největších firem a polovina ekonomiky V bankovnictví není ani jedna banka v českých rukou. Ani v jedné bance nemá významný podíl stát a nemůže tak aktivně zasahovat do vývoje finanční, a tím i ekonomické situace společnosti. Stát nemůže ani garantovat úspory občanů, protože prodal Českou spořitelnu. Stále více se v tomto smyslu dostáváme do pozice banánové republiky, polokoloniální země. Stát není schopen provést zdanění vytvořených zisků, zabránit vyvádění peněz v rozporu s českými daňovými předpisy mimo území ČR nebo peněz z trestné činností. Za této situace byla za premiéra Mirka Topolánka dokonce byla prudce snížena sazba korporátní daně na 19%. S tím byla spojena i naivní před-stava, že nižší daně se zaplatí tím, že se sníží daňové úniky a "určitě" zvýší investice. Vyšší růst a nižší šedá ekonomika měla udržet rovnováhu veřejných financí, přestože toto není žádnými empirickými daty není potvrzeno a neexistuje mezi nimi prokázána korelace1… Jaká je současná realita ?
Přítel je zaměstnancem tuzemské společnosti, která má německého vlastníka. Jak se ta společnost jmenuje, je vlastně jedno. Je jich takových u nás na několik stovek a celoevropsky i několik tisíc. Problém, o kterém mluví, není tedy jen specificky český problém, je to problém stejně tak polský, jakož i jiných zemí pod německým vlivem. Tři příklady:
 Zde jsou konkrétní výsledky hospodaření "jedné" německé firmy u nás. (platy u nich jsou nadprůměrné) Dělníci vydělávají přes 25 tisíc měsíčně - to dělá ročně cca 300 tisíc. Jenže v přepočtu každý dělník vyprodukuje firmě ročně čistý zisk 285 000 euro. To je 7 125 000 korun. Pokud mi někdo bude říkat, že je to spravedlivá odměna, tak ho …pošlu někam. Takový zisk je nemravný a je oprávněné ho zdanit. Jenže kapitalisté u nás se pojistili a tak firma u nás žádné daně neplatí! Není to nádherné??
 Jiný příklad. Voda, jako základní lidská potřeba, se tak stala předmětem finančních spekulací národních i nadnárodních firem a jejich nadměrné zisky platí odběratelé vody. V letech 2002 až 2008 bylo z vodárenské firmy SmVaK odčerpáno na dividendách 4,1 miliard korun, přičemž její základní kapitál činí 3,5 miliard korun. Tyto firmy (Veolia,aj.) realizují velké zisky prakticky bez práce, jen za to, že vybírají peníze od odběratelů. Obcím, podle smluv, zůstala na krku údržba vodovodních systémů. Na jejich údržbu nedostávají od Veolie a EU nic. Občané tak mají zajištěno, že budou ještě desítky let platit monopolním dodavatelům za vodu přemrštěné ceny.
 Jiný příklad Firma Renault už přiznává, že rumunská Dacia vytváří automobilce velké zisky. „Dacia je opravdu dojná kráva pro společnost," například v závodě Tanger si pracovníci vydělají méně než čtyři eura na hodinu. To dělník ve Francii by za tutéž hodinu práce dostal asi 34 eur. 1 zdůvodnění snižování korporátní daně s pomocí teoretické Lafferovy křivky. Prorůstové efekty snížení daně mohou fungovat jedině při snižování skutečně vysoké mezní sazby daně.
Obr. „Potřebuji v tomto prostoru klid, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí svou pracovní sílu … k tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci.." Reinhard Heydrich
Německá kancléřka Anděla Merkelová se chlubí rozpočtovým přebytkem. Ještě v dubnu se hovořilo o tom, že by přebytku mělo Německo dosáhnout už v roce 2015. Překvapivě nepřekvapivě pak na závěr zuřivé předvolební kampaně, tedy na konci srpna, německá média oslavně hlásila, že přebytek je na světě už letos. Za první půlrok prý Anděla ušetřila až 212 miliard korun. Oč více je v přebytku Německo, o to více jsme v deficitu my či Poláci. Německý hospodářský zázrak je totiž postaven mimo jiné na vysávání filiálek německých firem v zahraničí. Tedy i u nás. Češi pracují, zisk se u nás generuje, ale daně nejdou do české státní pokladny, jak bychom si mysleli a jak by to být mělo. Němci ho šikovnými triky odsávají do Říše.Své by o tom mohli vyprávět pracovníci mnoha takových německých filiálek u nás, říká můj známý (firem s německou účastí je v ČR zhruba 1400, dodávám já). Sám to zná ze své práce. Upije ze sklenice piva a na prstech počítá, jakými způsoby Němci zisk z Čech převádějí do pokladny Merkelové. Německé firmy u nás se snaží co nejvíce osekat výdaje na mzdy, mají málo zaměstnanců, vzájemně si pomáhají, kšeftují spolu, drží při sobě. Když už má německá firma něco prodat, protože si ukousla příliš velké sousto (celosvětová ekonomická krize přirozeně dopadá i na Němce), prodá to opět jen jiné německé firmě. Na zaměstnancích se šetří. Benefity, které ještě před několika lety existovaly, jsou tytam. Češi pracují za třetinové, spíše čtvrtinové mzdy, než by firmu stáli zaměstnanci v Německu. Proč je Česko - rájem německých poradců..(event. manažeřů, školitelů a jiných expertů,..)? Zisk, který zde přesto vyprodukují, který není zanedbatelný a který by se u nás měl zdanit, putuje celý za hranice. Je ihned - už v průběhu roku - umořován pomocí fiktivních služeb, na které jsou najímány opět německé firmy.Společnosti s německým vlastníkem si zvou německé poradce, německé manažery, německé školitele, experty, pořádají nekonečná školení s německými lektory, kteří přijíždějí do Čech, ubytovávají se v nejluxusnějších hotelích. Donekonečna radí, školí, poučují, komandují, Češi jim poklonkují. Nekončící stěhování, nekonečné výdaje, které mají budit zdání, že firma vlastně žádný velký přebytek nemá, protože co vydělá, vzápětí utrácí za tyto zbytečné a úmorné služby. Jenže vše je jen na oko. Peníze za tyto předražené a nepotřebné služby tečou opět -do Němec. České republice tak utíkají miliardy, které mají patřit do jejího rozpočtu. Ve skutečnosti plynou ale do rozpočtu Anděle Merkelové, která pak s nimi vyhrává volby. Kalousek to ví, ale neměl odvahu s tím cokoli udělat, třebaže Němci své povinnosti vůči českým finančním úřadům povýšeně a okázale rok co rok ignorují. Němci kašlou na daňová přiznání, vysvětluje můj známý. Pošlou finančnímu úřadu jen nějaké peníze, které uznají za vhodné, vyplňováním formulářů s daňovým přiznáním se vůbec nezdržují. Když se finanční úřad dotazuje, ani se neobtěžují mu odpovědět, takže ten se už podruhé neozve. Je to arogance těch, kteří vědí, že nás mají ekonomicky v hrsti. Čeští politici nemají odvahu s tím cokoli dělat. Zahraniční kapitál je plachá srna, říká se už roky omluvně na vysvětlení toho, proč se kolem zahraničních investorů chodí po špičkách - aby se náhodou nezvedli a nešli někam dál, na východ. A tak chodíme po špičkách a necháváme je, aby potichu vyváděli kapitál domů. České firmy jsou naopak finančákem popotahovány za kdejakou maličkost. Ve skutečnosti lze říct, že EU je dnes vlastně Německá říše. Z ČR si udělala dojnou krávu pro své banky a otroky pro vlastní firmy. Neumožňuje nám vyvážet finální výrobky, pouze montovat polotovary. Neumožňuje nám mít vlastní zemědělství, zato jsme nuceni kupovat německý potravinový odpad, který nám sem dovážejí. Kdyby se finanční úřady skutečně podívaly německým firmám na zoubek, mohli bychom být o desítky miliard bohatší."Je to Hitlerova myšlenka dovedená do konce," říká známý. Netřeba válek, ovládají nás - a vlastně celou Evropu skrze EU - ekonomicky.