„Jak se chovala katolická církev během druhé světové války? Katoličtí kněží žehnali zbraním SS, ale nejen jim, žehnali všem zbraním nacistických armád, žehnali i střelám V1 a V2. Vatikán v době obsazování Evropy německými hordami odmítl pomoci v útěku i svým věrným věřícím a nechal je napospas osudu v koncentrácích a v plynových komorách," píše farář, který si nepřál uvést své jméno.
A pokračuje: „Po válce, kdy začala fungovat esesácká organizace ODESSA, která pomáhala utéci mnoha válečným zločincům, především do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny, velkým a významným pomocníkem této esesácké tajné organizace byli i nejvyšší představitelé Vatikánu, tudíž katolické církve. A právě této církvi, tolik zprofanované i z dávné minulosti, máme nyní vracet tolik, že by se stala po ČEZu druhou nejbohatší organizací ve státě? Za co? Za napomáhání nacistům? Za nechání svých věrných oveček napospas hitlerovcům? A navíc, Marek Benda, přesně v rétorice jezuitů, ve své bezbřehé nadutosti prohlásil, že si přeje, aby církev měla ještě větší majetek nežli v době před reformou Josefa II.,“ píše se také v prohlášení.
Duka versus Tomášek
„Vážil jsem si, a to neskutečně, kardinála Tomáška. Ten, po vrácení 160 kostelů katolické církvi hned počátkem devadesátých let, prohlásil, že tímto aktem končí veškeré majetkové nároky katolické církve. V hrobě se musí tento skvostný a čistý člověk obracet, když by se mohl dozvědět, že současný kardinál Duka hrozí státu soudem, pokud mu tak ohromný majetek nebude vrácen,“ uvádíme dále z mailové korespondence pravoslavného faráře, který chtěl zůstat v anonymitě.
Vlastizrádci nebo spasitelé?
„Všichni poslanci, kteří pro ukradení majetku státu a nacpání ho do nenasytného chřtánu církve zvedli ruku, by měli být postaveni před soud pro vlastizradu. Nenechme si touhle zlodějskou bandou rozkrást i ten zbytek, který nám ještě, po třiadvaceti letech tunelování a rozkrádání, zbyl. Křičme, protestujme, demonstrujme, jenom se, proboha, nechovejme jako tupé stádo ovcí,“ doplnil.
Pohled z druhé strany
V této souvislosti se ParlamentniListy.cz obrátily k vyjádření Arcibiskupství pražského. Jan Neužil z odboru vnějších vztahů k tomu uvádí: „Církev svůj postoj k nacismu zcela jednoznačně formulovala v roce 1937 encyklikou papeže Pia XI. Mit brennender Sorge . Samozřejmě mohlo dojít k jednotlivým selháním, není nám však znám případ, kdy by český (nikoliv sudetský Němec) kněz otevřeně kolaboroval s nacismem, naopak mnoho kněží za svůj odmítavý postoj vůči nacismu zaplatilo svým životem v koncentračním táboře. V této souvislosti bychom rádi upozornili, že po internetu koluje velké množství fotografií hajlujících kněží, většina z nich ale pochází z doby před rokem 1937 a z území mimo české země. Majetek není v rámci tzv. církevních restitucí navracen církvi, ale jednotlivým farnostem, diecézím a řeholním kongregacím a řádům. Církev v současnosti nacismus, holocaust a další 'problémy' z II. světové války jednoznačně odmítá (jako je odmítala i v průběhu II. světové války).“