25. 3. 2014

 

REPORTÁŽ „Nikdy nezapomeneme, nikdy neodpustíme,“ znělo v pondělí večer před velvyslanectvím Srbska v Praze na Malé Straně. Uběhlo totiž patnáct let ode dne, kdy NATO zahájilo 78 dní trvající bombardování zbytku Jugoslávie. Vojenská akce si vyžádala tisíce civilních obětí, bombardovány byly nemocnice, školy, vlaky nebo televize.

„Potom, co zničily letiště a kasárna, začaly stroje NATO bombardovat civilní obyvatelstvo. Začal letecký teror. Rozbombardovaly mosty, způsobily škodu přímo na objektech za 50 miliard dolarů a dalších 50 miliard jsou odhadované ztráty z výpadku výroby,“ shrnul šéf pořádajícího sdružení Přátelé Srbů na Kosovu Václav Dvořák materiální škody vojenské akce.

Jak Dvořák upozornil, NATO provedlo vojenskou akci s krycím názvem „Milosrdný anděl“ bez svolení Rady bezpečnosti OSN. „Byla to agrese, na kterou bychom neměli zapomínat,“ dodal Václav Dvořák.

„Byl bych radši, kdybychom tu nestáli,“ uvedl v úvodu své řeči poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. „Neměli bychom na co vzpomínat. Ale bohužel pokrytectví některých politiků z tzv. demokratické Evropy, kteří si vysvětlují mezinárodní právo podle velikosti a počtu zbraní, jež ovládají, nás přinutilo k tomu, že jsme dnes tady. Před patnácti lety největší armáda světa reprezentující stovky milionů obyvatel zaútočila na desetimilionový národ uprostřed Evropy. Nikdy jsem nechtěl věřit, že se něco takového může stát. Oni říkají, že chtěli mír a Srbové na to nechtěli přistoupit. Jaký to byl mír?“ ptal se Foldyna.

Žádný národ by nepodepsal okupaci vlastní země

Ten připomněl oficiální verzi, která uváděla vojenskou akci jako nejzazší řešení, kdy srbské vedení odmítlo přistoupit na nadiktovanou „dohodu“ mezi Srby a Albánci ve francouzském městě Rambouillet. Rozhovory probíhaly tak, že Srbové seděli v jedné místnosti, Albánci v druhé místnosti a mezi nimi běhali američtí zprostředkovatelé.

„Některé konkrétní body té ‚dohody‘ by nepodepsal nikdo. Nejenže to nepodepsal Milošević, žádný Srb by nepodepsal to, aby nechal celou svoji zemi okupovat cizími armádami, které by mohly používat frekvence policie, bezpečnostních složek, a aby v té zemi vládly. To nedovolí žádná jiná země, nechce-li porušit svoji ústavu a národní čest. Proto začaly na ten malý národ padat bomby,“ pokračoval poslanec ČSSD.

 

7 dní po českém vstupu zavolal šéf NATO a oznámil bombardování

Když prý nějaká bomba spadla jinam, než měla, bylo to označeno za kolaterální chybu. „Taková kolaterální chyba, kazetová bomba zabila v Batajnici tehdy tříletou Milici Rakić. Já jim to nikdy neodpustím. Pokrytectví ve vztahu k mezinárodnímu právu vedlo k tomu, co se stalo na Krymu. To je důsledek,“ konstatoval Jaroslav Foldyna.

Autentické svědectví z jednání české vlády v březnu 1999 poskytl tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan. „Přesně sedm dní po našem vstupu do NATO, byl to pátek, mi volal generální tajemník Javier Solana s tím, že v pondělí budou letadla NATO bombardovat Jugoslávii a že tak bylo rozhodnuto už v prosinci, kdy ještě Česká republika v alianci nebyla, a proto jsme nebyli součástí toho rozhodnutí a ani jsme o něm nebyli informováni. Byl to šok,“ řekl Kavan.

Česká vláda tehdy povolila přelet letadel přes české území. Podle Kavana tak bylo rozhodnuto po mnohahodinovém traumatickém jednání tehdejší vlády Miloše Zemana. Současný prezident republiky se k této věci nedávno po letech vyjádřil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Sobotkova vláda by měla oficiálně odsoudit uznání Kosova

Kavan rovněž odsoudil, že někdejší Topolánkova vláda z výrazné iniciativy Karla Schwarzenberga uznala nezávislé Kosovo. „A jeden z prvních ministrů zahraničí, který pak Kosovo navštívil, byl právě Karel Schwarzenberg. Dodnes to vnímám jako ohromnou ostudu a velmi doufám, že aspoň tato vláda by měla veřejně uznat, že tehdejší rozhodnutí Topolánkovy vlády bylo chybné, nespravedlivé, odsouzeníhodné a měli bychom to takto nazvat,“ vyzval exministr Kavan.

Na vzpomínkovém shromáždění promluvil i bývalý zpravodajský důstojník a diplomat Miroslav Polreich. Ten promluvil o své účasti na jedné kosovské misi, kde se ocitl coby československý velvyslanec při OBSE ve Vídni.

„Ta mise měla zjistit, jaká je situace v Kosovu, jaké jsou vztahy mezi Srby a Albánci. Po asi dvou týdnech jsme na místě napsali zprávu, která mapovala skutečnou situaci v Kosovu. Když jsme se ale vrátili do Vídně a měli jsme tu zprávu schválit, zjistil jsem, že ta zpráva je jiná. Že je vylhaná, že je to podvod! Jednomu z těch účastníků jsem řekl: Jste mladý člověk a jednou se budete muset rozhodnout, zda budete celý život lhát, nebo se postavíte za správnou věc,“ popisoval doktor Polreich.

Havel a české úřady znemožnili dohodu. Proto začalo bombardování

Ten člověk prý zvedl ruku a řekl, že Polreich má pravdu a že také nepodepíše. „Na to se hned přihlásil Švýcar a řekl, že jako švýcarský generál není agent NATO a nebude lhát. Dopadlo to tak, že vedoucí té mise, Kanaďan, se omluvil a řekl, že mu v Kanadě zakázali vydat to, co na Kosovu skutečně viděli,“ sděloval Miroslav Polreich.

Nakonec se prý sám Polreich rozhodl, že vydá vlastní zprávu, která bude situaci popisovat tak, jaká skutečně byla. „Nato mi pak rakouský velvyslanec řekl, že to, co jsem si dovolil teď, si už nikdy nedovolím. Oni prý vědí, jak to v Praze zařídit. Přišel jsem do Prahy a první náměstek ministra zahraničí Saša Vondra dal příkaz, že už nikdy nikam nesmím vyjet. Tak jsem rezignoval na funkci,“ uvedl doktor Polreich.

Po pěti letech se prý ještě snažil znovu zprostředkovat setkání se Srby a Albánci, aby se předešlo bombardování. Česká strana včetně zpravodajských služeb a prezidenta Havla mu v tom prý zabránili, protože se radili s Německem a to si diplomatické urovnání nepřálo. „Tehdy bylo reálně možné z naší strany zabránit bombardování, ale nestalo se. Považuji to za největší chybu ve svém životě. Je to chyba České republiky a hlavně Ministerstva zahraničních věcí a zpravodajské služby,“ dodal Miroslav Polreich v pondělí večer před srbským velvyslanectvím.

Západní demokracie roznášela smrt

„Chci vám poděkovat, že jste zapálili svíčky mým spoluobčanům, které zabily bomby NATO před patnácti lety. Celé rodiny našly smrt pod troskami mnohých měst v celém Srbsku,“ uvedl srbský historik a ředitel Ústavu pro soudobé dějiny v Bělehradě Dr. Momčilo Mitrović. Ten se dále podivil nad tím, co je to za demokracii, která bombami roznáší svobodu. „Západní demokracie během 78 dní v Srbsku rozdávala pouze smrt. Já jsem tu smrt viděl,“ dodal historik.

Báseň přímo k tématu s názvem „Stud je slovo, které neznáte“ přednesla srbská básnířka žijící v Praze, Jelena Ćirić. Na setkání vystoupila také předsedkyně České Suverenity Jana Volfová, která zavzpomínala, jak po skončení války s poslancem Jaroslavem Foldynou organizovala pobyt srbských dětí v České republice.