Není tedy divu, že proti připravované dohodě sílí vlna protestů po celé Evropě. V České republice jako by se nás to netýkalo. Naše vláda a mainstreamová média nepochopitelně mlčí, přitom dohoda TTIP negativně a dlouhodobě ovlivní životy milionů lidí v EU.
Politické elity EU občany v obecných proklamacích ujišťují o potřebě zjednodušení a usnadnění podmínek při obchodování mezi EU a USA.
Na stránkách EU se k TTIP mimo jiné dočteme o tom, že obchodní vztahy mezi EU a USA jsou už největší na světě. Každý den probíhá obchod zboží a služeb ve výši 2 miliard €. Každá odstraněná překážka obchodu přinese značné ekonomické zisky. Nezávislá zpráva naznačuje, že ambiciózní dohoda by mohla mít za následek miliony eur úspor společnostem a vytvoření stovky tisíc pracovních míst.
Dále se očekává, že každý rok průměrná evropská domácnost získá 545€ a ekonomika EU bude ročně posilovat o 0,5% HDP(120 miliard € ).
Pro nezasvěcené to může znít lákavě a optimisticky. Zásadní otázkou však je, pro koho bude smlouva výhodná. Dalším problémem je, jako u každého právního dokumentu, že „ďábel sídlí v detailech“. Ty však Evropská komise (dále jen EK) až Teatrálně Tají a občané EU si tak nemají možnost udělat objektivní obraz o postupu a obsahu jednání.
I poslanci Evropského parlamentu hodnotí způsob projednávání smlouvy různorodě. Mnozí si však stěžují na omezený přístup k informacím. Názornou ukázkou k oběma důležitým otázkám může být krátká reportáž (titl. cz) od EuroparlTV , nazvaná „Obchodní dohoda mezi EU a USA: jedovatá pilulka, nebo motor růstu?“.
Další krátké video od stejné tv s trefným názvem „Obchodní dohoda mezi EU a USA: požehnání pro růst, nebo dar pro nadnárodní monopoly?“ je možné shlédnout ZDE
Je však také velice znepokojující a z mnoha míst se ozývají kritické hlasy, které poukazují na utajené schůzky vyjednavačů EK s velkými nadnárodními obchodními skupinami, které se snaží jednání o TTIP ovlivňovat. V reportážích zaznělo, že TTIP bude výhodná především pro velké nadnárodní korporace, a musí to být jasné i všem, kdo se o toto téma blíže zajímají.
Toto tvrzení podporuje i zjištění organizace Corporate Europe Observatory, která se zabývá odkrýváním privilegovaného přístupu korporací a jejich lobbistických skupin k tvorbě politiky EU, že drtivé procento, tj 92% zájmových skupin, které lobbovaly ohledně TTIP, byly soukromé obchodní společnosti. Z 560 jednání, konzultací aj. za zavřenými dveřmi s Evropskou komisí se jich tedy uskutečnilo 520 mezi komisí a obchodními lobbisty ze soukromého sektoru. 26 (4%) jich potom bylo se skupinami veřejného sektoru a zbytek tj. 4% s jednotlivci, akademickými institucemi.
Zde je výčet lobbistických skupin, které obsáhly většinu „setkání“ s GŘ pro obchod, kdy byla jednání TTIP v roce 2012 a počátkem roku 2013 připravována:
- BusinessEurope (Federace evropských zaměstnavatelů a jeden z nejmocnějších lobbistických skupin v EU) a Evropské fórum služeb (lobby společnosti jako Deutsche Bank, Telefonica a TheCityUK).
- ACEA (Evropská auto lobby, pracující pro BMW, Ford, Renault, a další), CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu, lobování pro BASF, Bayer, Dow a další) a Freshfel (lobování za zájmy výrobců a obchodníků s ovocem a zelenina).
- Eucolait (lobby obchodníků mléka a mléčných výrobků) a Food and Drink Europe (největší potravinářská průmyslová lobby skupina v EU, což představuje nadnárodní společnosti jako Nestlé, Coca Cola, a Unilever).
- Americká obchodní komora (nejbohatší ze všech firemních lobby v USA), Digital Europe (členy jsou všechny velké IT jména, jako je Apple, Blackberry, IBM a Microsoft) a Evropské asociace generických léčiv.
- Americká obchodní komora (jedna z nejmocnějších podnikatelských sdružení na světě), Konfederace britského průmyslu a Federace německého průmyslu.
Zdroj ZDE
Více než 30% (94 z 269) ze zájmových skupin soukromého sektoru, které lobovaly za TTIP nejsou navíc zapsány v rejstříku transparentnosti EU. Jsou mezi nimi velké společnosti jako je Walmart, Walt Disney, General Motors, France Telecom a Maersk.
Bez zajímavosti není ani to, že nejvíce lobbovaly skupiny z oblasti zemědělského a potravinového obchodu. To nám může připomenout ožehavé otázky geneticky modifikovaných potravin, masa s umělými hormony, nebo zákazu pesticidů.
Je podivuhodné, že do 25 nejvýznamějších „účastníků jednání“ se nedostal ani jeden z odborových svazů, enviromentálích organizací nebo organizací zastupujících spotřebitele. Do 50 se vešly 3.
Velice znepokojujícím zjištěním je, že v jednáních s průmyslovými lobbisty je EK sdílná v poskytování informací o postavení EU v jednání o TTIP, ale zároveň odmítá přístup veřejnosti k těmto stejným informacím.
Mnohem více na stránkách Corporate Europe Observatory ZDE anglicky.
Kritické články v nezávislých médiích, vyjadřující se k připravované kontroverzní dohodě mezi EU a USA, osvětlují tuto problematiku dostatečně.
Není pochyb, že nejdůležitějším a nekontroverznějším tématem smlouvy TTIP je ochrana investic.
K tomu například článek ZDE,kde Britské listy uvádí: „Účelem Transatlantického obchodního a investičního partnerství je odstranit regulační rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi. Umožní to velkým mezinárodním firmám porazit u soudů vlády, které se pokusí před nimi ochraňovat práva svých občanů, varuje v deníku Guardian George Monbiot. Umožní tajnému panelu podnikatelských právníků vynutit si rozhodnutí proti vůli parlamentů a zničit právní ochranu občanů v jednotlivých evropských zemích. Evropské vlády však proti tomuto nebezpečí nedělají nic.“
Další analýzy na BL od ekonomky Ilony Švihlíkové najdeme ZDE a ZDE, z nichž volá varování: „Nadnárodní korporace ovládají globální ekonomiku. Rozhodly se dále, že už nevystačí s „pouhým“ dobývání renty ve velkém a korumpováním politiků a soudců… rozhodly se, že si na míru nechají schválit svět, který bude přímo pro ně – ve kterém budou platit jejich pravidla, bude zaručeno jejich automatické vítězství v jejich „soudech“.“
A na blogu ekoekonomky Nadi Johanisové v článku ZDE zaznívá:“ Je patrné, že zatímco rétorika Evropské komise je vágní a uklidňující, je "nezávislá studie", kterou zadala, až brutálně upřímná v tom, co vlastně bude cílem dohody. Cílem dohody bude snížit bariéry pro vstup amerických firem na evropský trh a evropských firem na americký odstraněním či změnou právních předpisů, ale možná i právnických principů a přístupů, které tyto firmy vnímají jako nežádoucí. I když Evropská komise hovoří o demokratickém procesu dialogu se všemi "stakeholdery", je chystané včlenění arbitrážní klauzule známkou toho, že vedle "cukru" nebude chybět ani "bič". Je jasné, že uvedené změny budou dobré zejména pro velké firmy, které také tvoří jádro lobbistických skupin a "stakeholderů", s nimiž projekt Evropská komise konzultuje.“
A na konec výčtu příspěvků ucelená analýza z dílny Hutí Duha ZDE, ve které se objevily návrhy na řešení, tj. aby arbitráže a potraviny byly ze smlouvy úplně vyloučeny, aby bylo ve smlouvě garantováno právo na svobodnou volbu standardů, aby USA a EU využily smlouvy k tomu, že dohodnou společný postup při řešení globálních problémů.
Kritika smlouvy TTIP ukazuje, jaké nebezpečí číhá na občany z celé EU. Není tedy divu, že jejich hlas odporu sílí, když národní vlády nepodnikají proti smlouvě pádná opatření. Spíše se ukazuje, že vlády jsou ke kritice smlouvy němí.
Kulminující vlna protestů občanských organizací, hnutí a iniciativ z celé Evropy vyústila 15. července v podání návrhu Evropské občanské iniciativy (ECI) pod názvem „Stop TTIP“ u Evropské komise. Za iniciativou stojí 148 organizací z 18 členských zemí EU.
Iniciativa "Stop TTIP" ve svém textu vyzývá Evropskou komisi, aby doporučila Radě zrušit mandát pro jednání o smlouvě Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a také neuzavřít komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA).
Hlavním cílem iniciativy je zabránit TTIP a CETA, protože obsahují několik důležitých otázek, jako je řešení sporů mezi investory a státy a pravidla pro spolupráci v oblasti regulace, které představují hrozbu pro demokracii a právní stát.
Iniciativa chce zabránit snižování zaměstnaneckých, sociálních, enviromentálních, spotřebitelských norem a deregulaci veřejných služeb (např. voda) a kulturního bohatství v neprůhledných jednáních. ECI podporuje alternativní obchodní a investiční politiku v EU.
K tomu, aby se Evropská komise požadavkem iniciativy zabývala, je zapotřebí 1milionu podpisů (elektronicky nebo na papíře) občanů EU sesbíraných během jednoho roku nejméně v 7 státech EU a zároveň musí být splněno kvorum požadovaného počtu podpisů pro konkrétní stát.
Např. v Německu je to 55.500, na Maltě 5.500 a v ČR je to 15.750 podpisů. Výše podpisů závisí na počtu poslanců jednotlivé země v Parlamentu EU.
Po splnění těchto požadavků, musí být iniciativa zveřejněna v rejstříku, organizátoři musí být přijati na patřičné úrovni k vysvětlení problematiky. Organizátorům iniciativy musí být umožněno veřejné slyšení v Evropském parlamentu. Do tří měsíců musí Evropská komise předložit vyjádření k iniciativě organizátorům, Evropskému parlamentu a Radě a musí být zveřejněno.
Jak je vidět, požadavky iniciativy nejsou pro Evropskou komisi závazné, což je značně omezující a občané by měli vyvíjet neustálý tlak na své europoslance, aby se to vylepšilo.
Je však důležité, že pomocí iniciativy se kontroverzní dohody dostanou do povědomí široké veřejnosti EU, že poslanci Evropského parlamentu se budou muset více zajímat o problematiku a národní vlády členských států snad procitnou, a začnou hájit zájmy svých občanů.
Je to zvlášť důležité, protože o smlouvě budou rozhodovat Evropská rada a Evropský parlament a pokud tyto instituce ucítí od občanů protestní tlak, může vše dopadnout jinak, než si přejí nadnárodní korporace. Příklad smlouvy ACTA je toho důkazem.
Pokud se podíváme k nám, podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka Česká republika uzavření rozsáhlé smlouvy o volném obchodu mezi EU a USA podporuje. O tom, že je smlouva pod palbou kritiky, se nikde nezmiňuje. Je na pováženou, jak státní orgány, parlamentní politické strany i mainstreamová média kontroverzní smlouvu Ignorují. Snad jen Jan Keller zabrnkal na tento problém při volbách do Evropského parlamentu. Česká veřejnost se toho o průběhu projednávání TTIP moc nedozví ani z ČT nebo ČR, natož z komerčních médií.
Je tedy velice důležité, aby téma TTIP nezapadlo v českých nezávislých médiích. Doufejme také, že občanské iniciativy a hnutí v ČR se dají dohromady a připojí se k podpoře ECI „Stop TTIP“. Začátek sběru podpisů je plánován organizátory na září. Do té doby je možné připravit kampaň, která nejenom široké veřejnosti otevře oči. Vytvoření tlaku na politiky je neméně důležité.
Není sice povzbudivé, že zatím jsme společně se slovenskými občany (podle účasti občanů ve volbách do EP) v zájmu k dění v EU a důvěře v EU na chvostu. Pokud se to ale nezmění ani v případě nebezpečné smlouvy TTIP, zaděláváme si na dlouhodobý a těžko vratný Průšvih.
