S blížícími se evropskými volbami se znovu začíná mluvit o přijetí eura, i když se o termínu vstupu Česka do eurozóny nebude rozhodovat ani teď a už vůbec ne v Bruselu. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už však prohlásil, že bychom mohli vyměnit korunu za euro v roce 2020.

 

Občanští demokraté, komunisté i Úsvit chtějí nechat rozhodnout občany v referendu. Velká část veřejnosti je však k tomuto kroku velmi rezervovaná, má strach z budoucnosti evropské měny i případného zdražení. Proto se ParlamentníListy.cz zeptaly ekonoma a finančního analytika, zda a kdy bychom měli společnou měnu přijmout a jestli je strach českých občanů oprávněný.

Češi vyjadřují obavy zejména z toho, že se eurozóna v důsledku dluhové krize rozpadne, nebo že z ní některé země vystoupí. Opravdu ještě takové riziko hrozí? Hlavní analytik a stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka připouští, že hrozí. „Určitě ještě nemůžeme říci, že evropská dluhová krize už je úplně za námi. Ale na druhou stranu se v posledních dvou letech udělalo hodně práce, a myslím, že momentální situace je lepší, než si kdokoli z ekonomů a možná politiků dokázal představit v době, kdy na tom byly země, jako je Řecko, Španělsko nebo Itálie, nejhůř,“ řekl uznávaný odborník ParlamentnímListům.cz.

Ale ocenil, že na to, jak je Evropa tradičně nepružná a těžko se dohaduje na zásadních krocích, tentokrát je vývoj lepší, než by většina ekonomů čekala. „Ale rozhodně bych si netroufl říci, že už máme to nejhorší za sebou. Myslím si, že spousta problémů ještě přetrvává, hlavně co se týká nerovnosti mezi jednotlivými státy eurozóny, ale vůle, aby eurozóna zůstala pohromadě, je na politické úrovni tak silná, že v základním scénáři počítám s tím, že eurozóna zůstane pohromadě i v těch následujících letech,“ prohlásil optimisticky Marek Hatlapatka.

Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině

Také vedoucí finančních trhů záložny Creditas Radim Synek zastává názor, že se Bruselu podařilo poměrně rychle eurozónu stabilizovat, ale velkou otázkou podle něj zůstává, jak moc se vyhrotí situace na Ukrajině. „I když doufám, že to bude lokální problém a nenastane žádná větší krize, ale kdyby nastoupila nějaká větší sankce vůči obchodu s Ruskem, mohla by tím trpět i Evropa a pak by se dluhová krize mohla rozšířit,“ varuje Synek. Bude podle něj hodně záležet na tom, jak se situace na Ukrajině bude vyvíjet. „Je třeba to bedlivě sledovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz finanční analytik.

Nesmí se v eurozóně stát nic dramatického

Termín přijetí eura kolem roku 2020 hlavní analytik společnosti Cyrrus nezpochybnil.

„Skutečně si myslím, že to načasování někdy kolem roku 2019, 2020 by mohlo být vhodné i z pohledu evropské dluhové krize,“ potvrdil. Několik let totiž bude podle něj trvat, než se vyřeší některé palčivé problémy, nebo se během několika let může vytvořit nějaký další problém, a kdyby byly zahájeny přípravy na vstup, bude čas na to, aby se rozhodnutí ještě revidovalo.

„Takže za pět let bude jasnější, kam směřuje eurozóna, jaké má šance na dlouhodobé trvání, a to bych viděl jako základní podmínku, aby Česká republika k euru přistoupila. Pokud se situace bude dál uklidňovat a nenastane nic dramatického, pak výhodnost vstupu do eurozóny bude pro Českou republiku růst,“ je přesvědčen Marek Hatlapatka. Nedokáže si prý představit, že za pět nebo sedm let, pokud eurozóna přežije v současné podobě a bude fungovat relativně dobře, bude Česká republika setrvávat mimo tento spolek. Ale připouští, že jiná situace by nastala, kdyby se objevil v eurozóně nějaký další problém, nebo by se znovu rozhořely problémy, které tu byly před dvěma, třemi lety.

Dva roky navíc by české ekonomice prospěly

Finanční analytik Radim Synek míní, že by například zavedení eura už v roce 2018 bylo příliš brzy, protože v té době na to česká ekonomika ani veřejné finance připraveny nebudou.

„Osobně bych viděl jako vhodný termín také spíš rok 2020 nebo 2022. Ty dva roky navíc by naší ekonomice prospěly, byla by šance, aby se koruna trochu vzchopila, posílila na úroveň 25 korun, kde by i parita kupní síly české populace byla ke vstupu i fixaci do Evropské unie a eura vhodnější,“ uvedl. Zdražení se v souvislosti s přijetím společné měny neobává.

„Myslím, že některé drobné věci jako káva by možná o něco zdražily. Ale i v případě Slovenska jsme viděli, že zdražení nebylo výrazné. Záležet bude, na jaké úrovni se na euro budeme fixovat. Kdyby došlo před jeho přijetím k nějakému výraznému posílení koruny, pak by nemuselo k žádnému zdražení vůči současným cenám dojít,“ je přesvědčen šéf finančních trhů záložny Creditas. Záleží tedy na budoucím vývoji. Synek ale poukázal na to, že v Česku je nabídka a poptávka tak velká, že jakýkoli tlak na případné zvyšování cen by pravděpodobně neměl úspěch, protože obchodníci si nemohou dovolit výraznějším způsobem zdražit. „Kdyby ke zdražení došlo, tak jen minimálně,“ ujistil ParlamentníListy.cz.

Ceny se vyrovnají, může dojít i ke zlevnění

Čím později euro přijmeme, tím víc se ještě cenové úrovně vyrovnají, jsou přesvědčeni odborníci. „Nemyslím si, že dojde k nějakému zdražení, pokud přijmeme společnou měnu v horizontu pěti, sedmi let, ceny se ještě víc vyrovnají. Už dneska jezdí Češi na nákupy spotřebních věcí do zemí, které euro mají. Naopak může nastat efekt, že když ceny u nás budou najednou v eurech, bude ještě evidentnější, že některé výrobky jsou už dnes v Česku dražší než v zahraničí. A pak mohou nastat pohyby cen opačným směrem,“ uklidňuje českou veřejnost před obavami ze zvýšení cen po přijetí eura ekonom Marek Hatlapatka.

Politicky výhodné je zpochybňovat přijetí eura

I když se Česká republika k přijetí eura zavázala už při vstupu do Evropské unie, některé politické strany, například ODS, KSČM nebo Úsvit chtějí na toto téma uspořádat referendum. Také šéf hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš je překvapivě opatrný, dokonce řekl, že se uvidí, jestli máme euro přijmout. Je vůbec možné v této situaci ještě pochybovat, zda euro přijmout? „Pochybovat je relevantní, myslím, že je třeba zvažovat všechny možnosti. Ale když někteří politici pochybují o přijetí eura, je třeba se podívat, jaká je jejich motivace,“ radí Marek Hatlapatka. V době, kdy většina veřejnosti není nakloněna euru, je podle jeho slov politicky výhodné alespoň trochu zpochybňovat přijetí eura.

„Proto bych tyto výroky bral trošku s rezervou, ale na druhou stranu nemám rád ani druhý přístup, že nám nic jiného nezbývá než euro přijmout,“ vysvětlil, že je třeba se na tento krok dívat objektivně, hodnotit klady a zápory, ale v konečném důsledku půjde stejně především o politické rozhodnutí. „Když budou všichni v Evropě eurem platit, nejsme Švýcarsko, takže pokud se nestane něco dramatického a nepůjde vývoj špatným směrem, že se třeba eurozóna rozpadne na určité části, tak to momentálně vypadá, že Česká republika euro dřív nebo později přijme, ať si myslí, kdo chce, co chce,“ konstatoval hlavní analytik společnosti Cyrrus.

Je těžké říci, jestli brzké přijetí eura Slovensku prospělo

Pro příklad, jaký vliv má přijetí eura na ekonomiku, nemusíme jít až tak daleko. Slovensko přijalo euro v komplikovanou dobu, v roce 2009 - na počátku ekonomické krize. Je tak jako jediná země Visegrádu v eurozóně a může se podílet na přijímání zásadních rozhodnutí této skupiny unijních států. Je možné krok Slováků hodnotit s odstupem několika let jako dobré rozhodnutí? Podle Radima Synka je těžké jednoznačně říci, jestli euro Slovensku prospělo. „V době ekonomické krize na tom byli hůř, my jsme z toho díky oslabení koruny vyšli rychleji. Dva roky po přijetí společné měny to pro ně nebylo úplně výhodné, ale poměrně dobře se z toho zmátořili, a teď to tam dobře funguje,“ shrnul pět let fungování eura na Slovensku. Později euro slovenské ekonomice prospělo, protože zažívají příliv zahraničních investorů, kteří preferují tuto destinaci oproti Česku, Polsku nebo Maďarsku. „Tím, že jim na Slovensku nehrozí kursové riziko, je to určitá výhoda,“ konstatoval vedoucí finančních trhů záložny Creditas.

Ideální doba nebude nikdy. Je to politické rozhodnutí

„S dnešní znalostí finanční krize a evropské dluhové krize by si člověk mohl říci, že Slováci mohli ještě několik let počkat a že v současné době by pro ně ten vstup mohl být asi zajímavější a lepší. Ale tak to v ekonomii chodí, nemůžeme se ohlížet na to, že v té době mohly nastat nějaké události, které bylo těžké předvídat nebo které málokdo předvídal, takže bych to nerad ze zpětného pohledu hodnotil. Stalo se to, Slovensku to určitou dobu hodně pomohlo v ekonomickém rozvoji, pak přišly problémy, ale to rozhodnutí prostě musí být učiněno, a pokud by stát měl váhat kvůli tomu, jestli náhodou nepřijde nějaký problém, tak by to rozhodnutí neučinil nikdy,“ vysvětlil analytik Marek Hatlapatka. Ani Česká republika by neměla pořád čekat na nějakou ideální dobu. „Ideální doba nebude nikdy. V žádném momentu nebude taková doba, abychom věděli jistě, že tohle je ten správný okamžik. Toho se nikdy nedočkáme. To rozhodnutí je politické, i když se týká ekonomické stránky a může do toho mluvit spousta ekonomů,“ konstatoval, že zodpovědnost je hlavně na demokraticky zvolených zástupcích lidu.