ROZHOVOR To, jakým způsobem by dokázaly arabské ženy naplnit Evropu svými dětmi a postupným nárůstem muslimské populace za 15 let, se nyní podařilo v několika týdnech během takzvané uprchlické krize. Možná i to bude mít brzy svůj význam. S muslimem, který tu dlouhá léta žije a vše může pozorovat poněkud jiným úhlem pohledu než my ateisté, případně křesťané, s kořeny ve středu Evropy, si ale ParlamentníListy.cz povídaly i o dalších faktorech, které jsou minimálně na pováženou. Zaznělo totiž mimo jiné to, že Evropská unie, jak jsme ji znali donedávna, vlastně v minulých týdnech definitivně skončila…

 

Hassan Atalay žije v ČR od svých šesti let, dnes je mu 41 let. Živí se jako kaskadér, pohybuje se v modelingu. Rodinu má, ale nic dalšího bližšího o ní sdělit nechtěl. V posledních týdnech se totiž na jeho hlavu snesly výhrůžky a nechce proto případně nikoho dalšího ohrozit.

Kdo myslíte, že za těmi výhrůžkami stojí?

Náznaky útoků přicházejí i od české komunity, ale jinak musím říci, že to je asi tak půl na půl. Ta druhá půlka bude s vysokou pravděpodobností od nějakých mých krajanů a jiných muslimů. Přesto vím, že je důležité se svými názory vystoupit na veřejnost a mluvit o nich.

Ano, jste poměrně aktivní na Facebooku, nedávno o vás vyšel také článek, ve kterém jste se k současné uprchlické krizi vyjadřoval. Po tom přišly ty reakce?

Ony přicházely i dříve, ale teď se to skutečně přiostřuje. Ovšem přibývají i souhlasné odezvy. Když o mně vyšel nedávno ten článek, co jste zmínila, tak mi pak lidé psali, že ke mně cítí respekt a že jsou rádi, že jsem na jejich straně. Já jim musím říci, že ale nejsem na ničí straně. Já prostě říkám jen to, co cítím a co vnímám jako důležité říct, když zde v Evropě žiju. Třeba to, že jednoznačně tady bude docházet k radikalizaci. Evropská unie, jak jsme ji znali ještě před pár týdny, totiž skončila. To už se v životě nevrátí.

Hassan Atalay

Myslíte, že tu změnu sem přinesou radikální muslimové? Nebo v čem je podle vás příčina této razantní změny?

Já nerad říkám něco o radikálních muslimech. Víme přece, co dělá Islámský stát (ISIL) – ale to nemá s muslimy a islámem vůbec nic společného. Jsou to lidi, co sice používají zprofanovanou větu „Allahu Akbar“ pořád dokola, pak u toho někomu řežou hlavy. Je ale toto normální? To nejsou muslimové...

Přesto je ale třeba mluvit o radikalismu a náboženském radikalismu, to je ale něco jiného. Těm radikálům se totiž dokonale daří v současné době rozebírat Evropu zevnitř – pokud jste si toho všimli. Musejí mít radost, že jim tento krok – a dle mého plánovaný – tak dobře vychází. Oni museli totiž vědět, že když půjdou ze Středozemí směrem k moři, lidi budou utíkat a do toho moře před nimi skákat, aby se dopravili jinam. Když tlačíte na krysy na lodi, taky začnou do moře skákat. Tohle je podobné, aniž bych tím přirovnáním někoho chtěl urazit.

Tím je teď ale už EU rozebraná téměř do šroubků. Když k tomu přičteme fakt, že se politici vzájemně navíc hádají, osočují, ISIL má určitě radost. Protože vidíme, že státy tu nejsou schopny se domluvit, začíná přestávat fungovat volný pohyb v Evropě, Schengen pomalu mizí. A tak po této stránce prostě už začínají slavit vítězství právě ti radikálové.

Vy zde žijete již řadu let, pokládáte se tedy sám za Evropana?

Jednoznačně. Už jen z toho důvodu, že jsem původem Turek.

Obáváte se toho, že by se tady mohla situace natolik zdramatizovat, že byste třeba musel Evropu, aspoň v této části, kde jste tolik let žil – opustit a vrátit se třeba do místa svých kořenů?

Určitě ne.

Jste muslim?

Ano, jsem sunnitský muslim. A jsem na to stále zatím pyšný. I když už nastaly chvíle, že jsem o tom raději mlčel. Ale když se ptáte na ten eventuální návrat – myslím, že o něm není třeba uvažovat. Evropa říká, že je demokratická a já si myslím, že tu je místo pro každého, kdo vyznává jakékoli monoteistické náboženství. Říkám si totiž: Není špatných náboženství, jen přibývá hlupáků, kteří je špatně prezentují nebo chápou. Anebo přímo zneužívají.

Ta náboženství jsou přece pěkně daná. To, že je v nich nějaké násilí, se nedá vyčítat jen jednomu – teď třeba jen tomu našemu. Násilí přece obsahuje Nový i Starý zákon, Korán. Vždyť si musíme uvědomit, že ta náboženství dávala rady lidem žijícím ve středověku, v jiné době. Pro lidi bylo běžné v té době o vše bojovat, vydobýt si to se zbraněmi, proto se to ocitlo i v těch knihách. Ta svatá kniha se nemůže doslovně přebírat do 3. tisíciletí. Ale abych tedy ještě jednou odpověděl: Moje místo je tady, cítím se jako Evropan a své místo bych měnit za život v jiných arabských zemích nechtěl.

Ale jak jste již naznačil, možná se postoje společnosti vůči vám v poslední době změnily. A kdo ví, zda se nebudou měnit i dál? Nemáte strach?

Možné to je – ale nejen z české strany. Já opakovaně upozorňuju na to, že i česká muslimská komunita se začíná radikalizovat. Například tím, že tu vzniká islámská skupina pro rodinu. Může to znít neškodně, ale vím, proč na to upozorňuju. Pokaždé, když islámská komunita sílí, bude tlačit na stát, aby se v něm začaly uplatňovat zákony šaría a budou sílit snahy je protlačovat. To bude v Česku také, stejně jako se to nutně brzy projeví ve Francii, v Německu… A nemám tím na mysli jen mezi samotnými muslimy žijícími v zemích jako menšiny. Tady v ČR například je dosud islámská komunita skutečně slabá, ale i přesto už tu tyto snahy začínají vyplouvat na povrch. Ta Islámská komise pro rodinu, která v ČR vznikla, neuznává totiž vůbec například české sňatky. Jenomže ti muslimové jsou přece tady, v Evropě. V tom už je znát ten sílící radikalismus. Cítím tedy třeba po tom nedávném zatýkání v jedné z místních mešit averzi vůči mým bratrům v islámu – to ano. A vnímám i to, že se na ně mnozí začínají dívat skrze prsty. Myslím, že je třeba o těch věcech mluvit, protože jsou jinak tím, co bude stavět zbytek lidí proti celé naší komunitě. A to je špatná cesta.

Třeba ve Francii už v minulých letech vznikla ghetta, do kterých byli místní muslimové, co tam žijí, vlastně vyhnáni. A v těch ghettech je jasné, když je tam koncentrace muslimů vysoká, že bude docházet dál k radikalizaci.

No a navíc k nim ještě přibudou zřejmě ti chudáci uprchlíci, kteří se do Evropy valí…

Chudáci... No já si myslím, že tak 80 procent těch, co sem přicházejí, tu nemá vůbec co dělat. To jsou převážně ekonomičtí uprchlíci. A jsem i přesvědčený o tom, že taky radikální migranti. Islámský stát a různé další radikální složky by musely být absolutně hloupé, kdyby této situace, která se před nimi objevila, nevyužily. Evropa je v chaosu, absolutně nezvládá. Nestíhá, nekontroluje nikoho, každý je bez dokladů. To je ideální příležitost ty radikály sem nasadit... Němci, Francouzi už mají běženců na svých územích hodně. Co ale bude následovat dál? Opět to nevypadá nijak dobře.

Jestli migranti dostanou od těch států, co je přijmou, práci a nebudou to zrovna nějací špičkoví lékaři, tak jaké zaměstnání asi získají? Budou dělat ty práce, které nikdo třeba v Německu dělat nechce – mám pocit, že jsem nedávno někde četl, že jich mají volných kolem pěti milionů. Jenomže ti utečenci náhle zjistí, že za ten plat budou i tak vyhnáni někde na pokraj společnosti k živoření. A zase se budou shromažďovat jen někde v těch jejich ghettech. Integrovat se mezi Němce nebude pro ně možné. Ty čtvrtě, které tam už nyní jsou, se tedy jen rozrostou, a s tím, znovu opakuji, naroste radikalizace. I proto, že se opět ti lidé budou tam cítit méněcenní. Ten příjem, který třeba v Německu, nebo i tady v Česku budou dostávat, by v jejich poměrech, odkud sem přišli, byl sice pohádkový, ale tady, kde jsou zase podstatně vyšší náklady, je nikam dál neposune. Začnou zjišťovat, že je ta Evropa zase zneužívá, a to přinese následky.

To, co líčíte, není opravdu nic pozitivního, přitom se dá předpokládat, že si zodpovědní činitelé na toto téma snad mohli udělat nějaké analýzy. Zda k tomu došlo, netušíme, nicméně, co si myslíte o kvótách, díky kterým budou do jednotlivých evropských zemí de facto i přes odpor přidělovány určité počty uprchlíků. A to zřejmě i přesto, že mířili původně asi nejvíc do Německa?

Každopádně si myslím, že když chce ČR být v EU, měla by být solidární s ostatními zeměmi. Češi hodně křičí, rozčilujou se, ale zatím tu požádalo o azyl jen pár lidí. Zbytek těch, co zde prochází, chtějí jít dál na západ. Ti lidi sem přijdou, když to bude muset být, ale jakmile to bude možné, vezmou batohy a půjdou stejně dál, tam, kam chtěli jít a kde mají třeba též příbuzné. Nezůstanou tu. Tady je nic neudrží. Zvlášť když si uvědomíme, že muslimové odjakživa kočovali. Někdy za prací, jindy za příbuzenstvem. A tak je to doteď, nenalhávejme si, že to je jinak.

Stalo se vám, že by vás někdo třeba z vašeho příbuzenstva či kamarádů, pokud je máte v zemích, kde se válčí, oslovil s prosbou, abyste je ubytoval, že by třeba sem do ČR přišli?

Ne.

Kdo sem tedy podle vás přichází?

Z 90 procent jsou to mladí muži. V produktivním věku, kteří jsou schopni tady vydělat nějaké peníze. Proto se domnívám, že jde o ekonomické migranty. Pamatuji situaci, kdy v 90. letech byl problém v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Do současné doby znám celé rodiny, co sem tehdy přišly, aby utekly před válkou. Byly složené třeba ze čtyř generací. Přišly sem prostě i s babičkou a dědečkem. Přišli si sem zachránit život. A když zůstali v Česku, byli rádi, že tu mají klid, mír. Těch 90 procent mladých mužů, co sem míří nyní, je jen občas promícháno nějakou ženou s dítětem… A tak, vedle toho, že se domníváme, že jde o ekonomické migranty, vůbec nevíme, proč sem přicházejí… Před válkou se utíká jinak.

Třeba by staří lidé tu náročnou cestu sem nezvládli…

Zvládli. Ale ono i to chování uprchlíků je naprosto odlišné od ostatních uprchlických vln, které jsme mohli sledovat v minulosti. Stačí, když si vzpomenete, kolik Čechů dřív v době socialismu emigrovalo. Mám pocit, že asi 240 tisíc Čechů po roce 1968 emigrovalo. Ale byli pokorní. Tam, kam přišli, byli připraveni se přizpůsobit. Ale jestliže se díváte na televizní reportáž, ve které vidíte, jak se násilně ti současní migranti domáhají na hranicích Maďarska a Srbska vstupu dál do Evropy, to přece nejde… V Maďarsku snad už chytli nějakého radikála… A to je přesně to, nač upozorňuji. Těch radikálů bude přibývat. A nejen, že sem budou přicházet, dokud to půjde, ale budou tu vznikat nové spící buňky, které budou připraveny cokoli udělat, až dostanou povel.

Když pomineme jasně daná a již uvedená rizika, proč myslíte, že tolik muslimů najednou projevilo touhu žít v Evropě, která je tolik odlišná kulturně, nábožensky, tradicemi? To určitě nemohlo vzniknout ze dne na den v hlavách všech…

Když se s nimi bavím, přiznávají, že v Evropě lépe praktikují islám než ve svých původních domovinách. A víte, co v tom asi je? V té zemi původu je to povinnost a všichni na její dodržování dohlíží i v rámci rodiny. Když přijedou sem do Evropy, tak je to jinak. Už nemají za sebou ani tu náboženskou policii, která v jejich domovinách sleduje, jak dodržujete povinnosti muslima. Muslimové dle mého chtějí vyjít z těchto svazujících tradic, a proto odcházejí jinam, do moderního světa, svobody, demokracie. A tady se k té víře vrátí a vrátí se k ní svobodně a mnohdy daleko intenzivněji. Chtějí tu a této společnosti ukázat, že jsou muslimové. Znám bratry z 
Čecenska, Bosny, nikdy doma neviděli ani Korán. A tady najednou chodí do mešity, učí se číst Korán v arabštině, pětkrát denně se začínají modlit. A já se jich ptám, čím to je? Oni odpovídají, že sami ani netuší. Prostě to, že tu mají svobodu, je v tom moderním životě k té víře samovolně opět přivede.

Jste muslim, pocházíte z Turecka, které je též muslimské. Přesto se tato země liší od těch jiných, v kterých je vše muslimské víře podřízeno. V čem to podle vás je?

Klíčem k tomu je, že jsme sekulární svobodní muslimové. To je podle mého základ úspěchu v Turecku. Právě ten sekularismus. Politika, ale třeba i podnikání, je naprosto stranou od náboženství.

Čistě teoreticky by se dalo doufat, že k nám přijdou třeba právě takoví muslimové – že k jejich radikalizaci nedojde. Ale to je tedy zřejmě i podle vás utopie?

To nejde. Víte, mne udivuje, když premiér Bohuslav Sobotka ještě asi před měsícem tvrdil, že tady v ČR nejsou žádní radikálové. To přece není možné. Vždyť mluvíme o největší teroristické organizaci světa. Oni vydělávají dva miliony dolarů týdně. Proč by nevyužili toho, se sem dostat a rozšířit svůj vliv? Těch lidí od nich tu bude a je zřejmě spousta. Zahodili doklady a nikdo teď neví, kdo jsou a čím byli. Navíc všimněte si, že používají všichni stále jen jednu stejnou větu, když se jich někdo na něco ptá. To dostali jasné instrukce. Proto každý uprchlík do kamery říká: „My tady chceme žít v klidu.“ „Utekli jsme a když se to doma uklidní, chceme se vrátit.“ To je to, co se tady od nich totiž očekává, že řeknou. A oni to ví, proto je to ti převaděči naučí, aby to říkali. Je to moc okaté… Mnoho muslimských radikálních organizací vždy chce a chtělo co nejvíc využít špatné situace muslimských uprchlíků v Evropě. Uvědomíme-li si, že uprchlíci a jejich životy se pohybují v krajních mezích. A když se jich v nějaké evropské zemi „ujme“ nějaká organizace radikálně smýšlejících muslimů, kteří jim nabídnou sociální a finanční zázemí, tak je velmi lehké tyto ubožáky verbovat a naverbovavat pro vykonání různých akcí.

Sám diskutujete na toto téma často na sociálních sítích. Pomineme-li výhrůžky, s jakými pocity se musíte srovnávat, když vidíte nálady Čechů v diskuzích? Těch Čechů, které jste asi donedávna poměrně dobře znal a kteří k vám asi neměli důvod být dosud nepřátelští?

Sociální sítě jsou zbraní pro lidi, kteří ventilují prakticky bez postihu svůj hněv namířený proti muslimům a uprchlíkům. Je důležité, aby lidé věděli, že běžný muslim nemá v ruce zbraň, na jazyku tu zneužívanou větu Alláhu akbar a nemá za cíl obsadit svět. On i ten muslim žije prakticky stejným životem, jako oni sami.

Já osobně vedle toho, že se považuj za tzv. sekulárního muslima, ctím odkaz Mustafy Kemala (Atatürk). Jsem moderní člověk 3. tisíciletí, rád si dám rakii, ale i si rád přečtu v arabštině Korán, držím ramadán. Rád si zajdu s přáteli někam posedět, modlím se, kdy cítím, že to mé vnitřní JÁ potřebuje. Ale stejně tak rád si zajdu jen tak poslechnout kázání pana profesora Halíka, kterého si mimochodem velmi vážím. Ale také si pokládám otázku: kdyby prorok Mohamed žil, chtěl by, aby muslimská komunita byla zaostalá? Určitě ne. I na svou dobu byl prorok moderní a pokrokový člověk. Chodil na svou dobu moderně oblečen, upravil ve prospěch lidu zákony, rozšířil práva žen a mnoho jiného…

Ale jako muslim začínám cítit, že není ku prospěchu této společnosti, aby se islám šířil v této české kotlině. Ještě nedávno jsem hájil uprchlíky, ale nyní vidím, že jednoznačně se tomu musí udělat STOP! Vše je velmi špatně načasováno. Začínám se přiklánět k opatrnosti Čechů v této problematice. Silná muslimská komunita s sebou nese totiž téměř vždy problémy. Dříve nebo později, ale určitě jednou ano, se všichni kvůli tomu ještě hodně zapotíme...