Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo,
odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina.
Pokud dnes do Mochova  zavoláte a budete chtít hovořit s někým,
kdo má na starost výrobu, neuspějete. "To musíte volat do Rakouska,
veškerá výroba se  přesunula  tam, tady je už jenom obchod",
říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes
v obchodní síti stále prodávány
pod  značkou  Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na
obalu připsáno Made in  Austria. Nadnárodní koncern Ardo o přesunu
výroby obchodní partnery Informoval v listopadu loňského roku.

Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák.
Během letošního  roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern
Unilever. V povltavských  tukových závodech v Nelahozevsi dostalo
Výpověď přes šest stovek lidí.
Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi
do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes
dováženy z  jiných evropských závodů. Týdeník Ekonom se zajímal,
odkud k nám míří například Hera, Tradiční surovina pro vánoční cukroví.
Místem výroby  jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce
Unileveru  Martina Janebová. Z Polska se na český trh dovážejí i
některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion,
zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu
Nestlé. Konkrétně Oplatka  Delissa.

Tajné  informace? U některých firem je cítit, že o tomto tématu se
baví jen  velmi nerady. Když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo
informaci o  aktuálním místě výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější
kávy na našem  trhu (která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě,
ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď nedostal. Výrobní
závody máme ve  více zemích, ale konkrétní místa nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.
Na  zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero, který na český trh
uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech  lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko.
Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě. Zákazníci v supermarketech si těchto  přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU.
Navíc řadě spotřebitelů je možná ukradené, kde se co vyrábí.
Jedno by  jim to ale být nemělo. ,,Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho  ten  stát bude žít a kde lidi seženou práci,když se všechna výroba přesune pryč?" táže se prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě Výroby na obalech  povinně zveřejňovaly. Klamání spotřebitele? Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských Sedlčan? Plísňový sýr prodávaný pod  značkou >Sedlčanský Hermelín< je další ze stálic českých ledniček.
Jaké  překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že některé
šarže pocházejí z Polska. Týdeník Ekonom se opakovaně snažil od zástupců firmy  Bongrain získat k celé věci nějaké stanovisko.
Bez úspěchu.
Výrobce  přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně
menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní  neoficiální odpověď jednoho z manažerů. V Polsku se dnes ale  částečně vyrábí I některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren. Skupina Bongrain v tom ale není sama.
Konkurenční  Francouzský koncern Bel, který od roku 2000 vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné praktiky. Část tavených sýrů -  chlubících se  více než stoletou značkou Želetava - vyrábí na Slovensku. Konkrétně v Michalovcích.

České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského průmyslu.

Například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii (veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský koncern Fiamm,  který  Akumu ovládl v roce 1998).
Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí  impérium rodiny Břízových nejen v Česku, ale i v Rusku, Bulharsku a  Číně.
Výroba zápalek Solo se ze Sušice přesunula do Indie, elektrospotřebičů  ETA zase do Číny. Altruismus nečekejme.
Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny. Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb a v roce 2013 přibude I Yeti.
Čína je už pro Škodovku největším trhem. Letos by tam mělo být prodáno
180 tisíc  vozů. Nynější šéf Škodovky Winfried Vahland v minulých dnech
uvedl, že Škodovka bude zvažovat i dovoz levnějších čínských autodílů
pro výrobu v  Evropě. Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve prospěch čínských dělníků...

UŽ VÍTE PROČ NAŠI OBČANÉ NEMAJÍ PRÁCI ?????