Nezaměstnanost v ČR zvyšuje i nelegální zaměstnávání

I když podíl nezaměstnaných v květnu meziměsíčně poklesnul o 0,2 procentního bodu, lze konstatovat, že problematiku nezaměstnanosti se nedaří řešit, a to ani přes přijatý sedmibodový plán zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí.

 Ten využívá jen zkušeností předchozích období. Žel, většina dotovaných pracovních míst vytlačuje do nezaměstnanosti dražší kmenové zaměstnance a jejich rentabilita končí s dotací státu.

Nezaměstnanost práceschopného obyvatelstva ČR mimo krizi zvyšuje i nelegální zaměstnávání a aktivní zapojení do pracovního procesu zahraničních pracovníků, studentů a starobních důchodců. Dále působí nedostatečně odpovídající struktura absolventů škol s potřebami pracovního trhu, nízká kupní síla obyvatelstva a vysoký prodej zboží s podílem práce mimo území ČR. Klesá tak soběstačnost a samoobslužnost státu i jednotlivých regionů, jsou omezovány  výdaje na veřejné investice. Naopak nezaměstnanost statisticky snižují odchody do předčasných důchodů, prodlužování studia a rekvalifikace u nezaměstnaných absolventů, dlouhá rodičovská dovolená...

Vládě se nedaří již pět let nastartovat hospodářský rozvoj a průzkumy veřejného mínění ukazují na to, že většina občanů má obavy z nezaměstnanosti. Registrovaná nezaměstnanost představovala v květnu téměř 547,5 tisíce občanů (což je o 65,4 tisíce občanů více, než bylo v předchozím roce) a neregistrovaná se odhaduje až na 200 tisíc občanů! Přitom srovnávání výše nezaměstnanosti je nezřídka účelově propagandisticky zkreslováno neporovnatelnými údaji díky tomu, že se měnily metodiky sledování i pojmosloví a špatný vývoj je alibisticky srovnáván s ještě většími problémy ve vybraných zemích EU a tím i s průměrným stavem nezaměstnanosti v celé EU.

Není politická odvaha řešit nezaměstnanost prostřednictvím regulačních mechanismů či zkracováním ročního pracovního fondu – jeho přibližováním k vyspělejším evropským zemím – cestou prodlužování dovolené, zavedením nových svátků apod., což by otevřelo prostor pro přijetí dalších zaměstnanců a celkově by zvýšilo kupní sílu obyvatelstva. Také je třeba konstatovat, že MPSV řeší především dopady na nezaměstnané, ale vytváření nových pracovních příležitostí je zejména v kompetenci ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničí.

KSČM opakovaně vyzývá k přípravě a přijetí dlouhodobé koncepce Celonárodního programu zaměstnanosti a dnes přednostně k řešení zaměstnávání absolventů škol. Situace není jednoduchá, ale vyžaduje rozhodné kroky. Ne pouze kosmetické úpravy.