Nebezpečí konkordátu po církevních restitucích - Stanovisko k utajované připravované dohodě se svatým stolcem
Příspěvek věnovaný jednání českých ústavních činitelů se svatým stolcem, které bylo před občany utajované. Jednalo se o uzavření smlouvy, která má zabránit případným budoucím změnám zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Text také informuje o neochotě státních orgánů sdělit občanu požadované informace.
Vážení spoluobčané, nenechám se vydírat a český národ ohlupovat. Jak víte, byl jsem v minulosti požádán o právní pomoc ve věci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Tuto jsem poskytl tehdejší skupině poslanců, které bylo zabráněno přednést stanovisko klubu k tomu, jak vznikal církevní majetek. Poslanci vycházeli z toho, že nemohou hájit své voliče, pokud je jejich klubu odnímáno právo informovat veřejnost o obsahu vědecké práce zabývající se oprávněností případných restitucí na základě historického vývoje vzniku církevního majetku.
Ústavní soud dle předpokladu nevyhověl, mimo jiné i proto, že těchto poslanců bylo málo. Protože touto prací byla moje analýza, setkal jsem se poprvé po této schůzi s těmito poslanci. Tehdy jsem začal podrobněji sledovat celou problematiku tzv. vyrovnání s církvemi a dospěl jsem k závěru, že se v ní děje řada nekalostí.
To se projevilo i v přístupu veřejných sdělovacích prostředků. Oponenti tohoto zákona měli mnohem menší příležitost vystupovat, než jeho zastánci. Po přijetí zákona jsem zastupoval skupinu senátorů, kteří zákon napadli u Ústavního soudu. Těmito senátory byli někteří senátoři ČSSD (necelých 30%), všichni senátoři Severočechů a KSČM. Až po nás se na Ústavní soud obrátili poslanci z řad ČSSD a KSČM. Senátoři jako jediní požadovali nejen zrušení celého zákona, ale protože předpokládali na základě provedených analýz, že Ústavní soud nevyhoví tomuto návrhu, domáhali se alternativě zrušení několika bodů či slov z textu zákona. Dosáhli tak mimořádného úspěchu. Ústavní soud na základě jejich návrhu vypustil ze zákona požadavek, aby se vracel i majetek, za který byla případně poskytnuta náhrada. Tato náhrada by odpovídala tehdejším předpisům z dob první republiky, ale obtížně by obstála dnešním pohledem. Senátoři nechtěli, aby církve případně majetek dostaly v minulosti zaplacený, a nyní se jim znovu vydával, a to bez plnění Obávali jsme se, že někteří političtí představitelé se budou snažit zabránit změně zákona v souladu s vůlí většiny národa tím, že dojde k uzavřením Konkordátu, tj. smlouvy, která má podle naší ústavy vyšší právní sílu než zákon. Předpokládali jsme, že se bude vydávat případně i majetek, za který byla poskytnuta náhrada, protože se výplata náhrad nebude prověřovat. To mne vedlo k dalšímu sledování této věci.
Nenechal jsem se tak zastrašit škodou v řádech desítek tisíc korun, ke které došlo dvojím vykradením mého automobilu před jednáním u Ústavního soudu, a to pod kamerou průmyslové televize, aniž by byli dopadeni pachatelé prvního trestného činu. Ti mi odnesli nejenom věci běžné, ale i podklady pro jednání Ústavního soudu včetně zahraniční literatury. Policie dopadla a identifikovala až následného pachatele, který se pouze zajímal o to, co se dá zpeněžit.
V rámci své snahy o ochranu České republiky jsem zjistil, že se mé obavy potvrzují. Delegace ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny ČR dne 28. května 2014 jednala ve Vatikánu o uzavření Konkordátu. Delegaci tvořili po jednom zástupci hnutí ANO 2011 – vedoucí delegace, ČSSD – členka delegace a významní prosazovatelé zákona Stanislav Polčák z TOP09 a Marek Benda z ODS, zpravodaj zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Dle mých údajů se dokonce uskutečnilo i setkání s papežem. Při jednání se Svatým stolcem česká delegace konstatovala, že jejich strany nemají zájem otevírat uzavřené problémy a nebudou se vracet k zákonu o majetkovém rovnání s církvemi. Tím fakticky měly politické strany a hnutí proklamovat snahu zabránit novele zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi způsobem, který by odpovídal názoru většiny obyvatel naší země. Obsahem tohoto jednání jak odpovídá i další postup poslanců těchto stran v Parlamentu. Delegace diskutovala o uzavření Konkordátu mezi Svatým stolcem a ČR a to dle mých údajů z iniciativy arcibiskupa Dominiqua Mambertiho, tajemníka pro styk se státy.
Jednou z cest pro ověření, zda se skutečně toto děje, bylo i využití oprávnění občana naší republiky získat informace podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Obrátil jsem se proto na obě komory našeho Parlamentu (příloha č. 1 a č. 2). Zatímco ze Senátu jsem získal vyčerpávající informaci (příloha č. 3), z Poslanecké sněmovny byla neúplná a neodpovídala na všechny zásadní otázky (příloha č. 4). Proto jsem podal novou žádost jak Poslanecké sněmovně (příloha č. 5), tak Ministerstvu zahraničí ČR (dále jen „MZV“) (příloha č. 6).
Protože se Poslanecká sněmovna opětovně vyhnula projednávání novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, které bylo na programu této schůze, a to v s obsahem jednání, obrátil jsem se při jejím skončení písemně prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny a předsedů poslaneckých klubů na všechny poslance s žádostí, aby svolali mimořádnou schůzi sněmovny k projednání závažných otázek souvisejících s církevními restitucemi (příloha č. 7). Nedlouho po odeslání této žádosti ČTK vydala informaci Transparency International (dále jen „TI“), že jsem dle TI nejméně transparentním kandidátem na funkci senátora, zatímco nejtransparentnějším je zakladatel této společnosti Mgr. Láska. Několik hodin po odeslání žádosti poslancům jsem obdržel i odpověď z MZV (příloha č. 8) a dnes i odpověď z Poslanecké sněmovny (příloha č. 9). Z těchto listin je zřejmé, že jsem nedostal podrobnější zprávu o tom, co se dělo při jednání naši ústavních činitelů se Svatým stolcem. O jednání se sdělovací prostředky vůbec nezmínily. Poslanecká sněmovna se odkazuje na MZV. MZV se vůbec o jednání se Svatým stolcem ve Vatikánu přitom nezmiňuje, přestože na něj bylo v příloze č. 6 dotázáno.
Považuji proto celou situaci za mimořádně krizovou. V ČR platí zákon, který podstatná část občanů považuje za nemorální, probíhají utajovaná jednání se Svatým stolcem, který de facto se má stát vlastníkem majetku za více než 100 miliard a státní orgány o tom neposkytují občanům jakékoliv relevantní informace. Dokonce se zdá, že proti kritikům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi probíhá skrytá štvavá kampaň a zastrašování. Z tohoto důvodu a na základě dnešní informace z Poslanecké sněmovny, když dle očekávání, jak jsem již včera uvedl na svém facebooku, není zájem o svolání mimořádné chůze sněmovny pro odstranění pochybností o neprozkoumávání výplaty finančních náhrad. Po zahájení revize pozemkové reformy přitom došlo k podstatným nárůstům výdajů na církve se na Vás obracím s žádostí o pomoc. Donuťme konečně naše ústavní činitele k tomu, aby prováděli transparentní majetkové vypořádání s církvemi, aby nevznikaly pochybnosti o tom, zda dochází či nedochází k rozkrádání naší země. Donuťme je k tomu, aby přijali zákon o referendu, ve kterém bychom mohli i my případně proti vůli našich zákonodárců rozhodnout o změně zákona o majetkovém vyrovnání tak, jak si přeje většina společnosti. Donuťme naše poslance k tomu, aby nás akceptovali, a sami jsme mohli rozhodnout o případném Konkordátu se Svatým stolcem a umožnili nám rozhodnout v referendu vždy, když se budeme bát korupce při přijímání zákona. Návrh příslušné novely zákona o majetkovém vyrovnání je připraven, ale bez tlaku nás, občanů ČR, kteří nemají možnost svobodně vyjádřit své názory a získat informace a kteří financují církve nejen dle tohoto zákona, toho nedocílíme. Zajisté není náhodou, že Římsko-katolická církev se začíná intenzivněji zasazovat o politické věci, že sotva byla oznámena moje kandidatura do Senátu, začala se rozbíhat snad nejdražší senátorská kampaň v naší republice Mgr. Lásky, kterého prokazatelně podporují na akcích osoby, které v minulých volbách podporovaly KDU-ČSL. Hrozí nebezpečí, že bez Vaší podpory neprosadíme nic. Nežádám Vás dokonce ani o Váš hlas ve volbách, vždyť většina z Vás není ani z mého volebního obvodu Praha 5, Praha 13 a Řeporyjích, žádám Vás pouze o podporu toho, abychom skutečně jako občané mohli rozhodovat o zásadních otázkách naší historie, a to bez obav z korupce.
Děkuji Vám.
JUDr. Karol Hrádela