Máme parlament, máme Ústavu,

máme soudy, máme svobodné volby.

a máme velikou šanci stát se

kašparem celé Evropy.

Máme strany, které u nás vyhrají

volby, ale nevládnou. Máme strany,

které vůbec nebyly součástí voleb,

přesto se stanou členy vlády. Máme

holky, co si hrají chvíli na Mata Hary,

chvíli na madame Pompadour, chvíli

na strážkyně brány, a chvíli na

ředitelky Zeměkoule. Holky, co mávají

s tajnými službami i vládami jako s

prvomájovými mávátky.

Máme prezidenta - osvoboditele od

strašáka komunismu, a morálního

guru, co pustí na svobodu těžké

kriminálníky, druhý prezident pustí

kriminálníky s bílými límečky, co

nakradli ještě více než ti první, třetí se

málem zeblije nad korunovačními

klenoty.

Máme (už zase...) policajty, co v

uniformách, ale i bez označení, mlátí

lidi na ulicích tomfami a teleskopick

ými obušky, máme sociální systém,

co se dá skvěle dojit, stačí jen, když

máte ten správný původ a správné

informace.

Máme úředníky v nejvyšším

evropském rozhodovacím centru, co

chodí do práce jen si "odpíchnout",

aby dostali za den pomalu víc, než

jiný za měsíc.

Máme pole, na kterých místo brambor

pěstujeme solární panely, máme

chlévy, ve kterých můžeme chovat tak

leda mouchy, protože dobytek jsme

dílem vymlátili, dílem poslali do

sněmovny.

Máme (sorry, měli jsme, ale on se

pan Kalousek jistě zase na nějaký ten

ministerský cecek přisaje.) ministra

financí, aniž by měl tento

ekonomické vzdělání, který

vystřídal za dvacet let několik

politických stran a tolik funkcí,

kolik nemá doma běžný člověk ani

ponožek.

Máme dálnice, po kterých se musí

jezdit hodně s citem, pokud nemáme

každý rok na nové auto. Máme tisíce

tlučhubů a Pandrholů, kteří denně

ovládají naše životy. Máme takový

daňový systém, ve kterém nám stát

jedno hovno daňově rozkrájí na deset

kousků, protože halíře dělají talíře.

Měli jsme Cikány, se kterými se kdysi

dalo žít. Nyní máme Romy, kteří

jsou nám čím dál dražší, a kteří nám

dokonce chtějí beztrestně (?!) zprasit

jeden ze symbolů naší státnosti - naši

vlajku.

Vládnou nám, a řídí naše životy v

podstatě kurvy, zloději, korupčníci,

defraudanti a podvodníci. Máme

právo mlčet, povinnost makat a platit

za kdejakou "vizi", levárnu a každý

tunel v okruhu sta světelných let.

Máme horu Blaník, která je prázdná,

protože jsme její osazenstvo prodali

za výhodou cenu dílem do šrotu,

dílem do polských jatek.

My, kteří jsme kdysi stavěli

cukrovary doslova po celém světě,

máme dnes cukr, který není z naší

řepy, cukr, kterého si musíte dát do

kafe dvakrát tolik co dříve, abyste

neměli pocit, že pijete asfalt.

Máme bulharské, slovenské,

ukrajinské doktory, protože ti naši

jsou v Německu, Anglii, a vůbec

někde, kde si jich umí více vážit.

Máme skvělé herce, kteří hrají v

neskutečných sračkových

seriálech, kde ze sebe dělají ještě

větší blbce, než musí dělat kdejaký

šašek v cirkuse.

Máme jablka za sedmdesát korun, a

banány za dvacet devět. Máme

několika desetitisícové platy, za které

si koupíme každý rok méně.

Máme na rozhazování ve státním

sektoru, a máme právo skládat se

jeden každý za sebe na operace

vážně nemocných dětí. Máme

Ústavu, která se vykládá podle toho,

kdo ji vykládá.

Máme toho hodně, že ano, máme

ale naději na normální

budoucnost.?

Vladimír Kroupa