Ekonom z drsného severu: Pravice ztratila kontakt s realitou. Jsou jak piráti

07.08.2013 23:14

7. 8. 2013 17:46

Kalousek má dobré úmysly, ale na cestě dlážděné do pekel, protože moc teoretizuje a bojí se alternativních proudů. To si mimo jiné myslí ekonom Petr Kaššák z Chomutovska, který cituje Wericha, když mluví o českých lumpech. Kromě hospodářských témat, která ho zajímají a o nichž příležitostně i přednáší, sleduje politiku celkem podrobně. Přečtěte si jeho barvitá, nejen ekonomická, přirovnání o kopajícím děcku i hospodářsko-politické analýzy stavu české společnosti.

Ekonom z drsného severu: Pravice ztratila kontakt s realitou. Jsou jak piráti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Nečas s Miroslavem Kalouskem

Kalousek asi v posledním tažení !!

Jste rád, že Nečasova vláda odešla?

Ptáte-li se mě na můj čistě občanský názor, pak stručně a bez vytáček říkám: Ano, jsem.

A důvody máte hodně konkrétní nebo „jen“ obecnou nespokojenost, jak je deklarována ze strany valné části veřejnosti?

Mám několik důvodů. Začnu možná trochu netypicky etickým rozměrem. Dle mého názoru kauza s odposlechy a uplácením poslanců místy v podnicích, které mají státní majetkovou účast, ukázala na neuvěřitelné odtržení některých politiků od reality. To, čeho jsme byli svědky, je prostě neuvěřitelné. Snaha otevírat diskuzi na téma, jaký je rozdíl mezi ´politickou prací´ a úplatkem, je pro mě - a povšimněte si, že i pro většinu společnosti - něco naprosto nepřijatelného. Pravděpodobně za léta strávená intrikařením v politických kuloárech někteří, především dlouholetí, politici ztratili schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem. Upřímně řečeno je podezírám i z toho, že ztratili kontakt s běžným děním v každodenním životě a etickým rámcem uznávaným většinovou společností.

V čem přesně?

Lépe než já o tom hovoří Jan Werich. Všimnul si jakéhosi charakteru lumpů. Kdy zloději a lapkové, jsou-li přistiženi, mohou se přiznat nebo litovat svých skutků. Píše, že „i ve světě zločinu jsou hodnoty. V záporném světě, záporné hodnoty. A tak můžeme mluvit o nepočestné počestnosti nepočestných. O upřímnosti lotrů. O dodrženém slovu vraha. O statečnosti v rámci zbabělosti. O rytířskosti lupičů. Neboť i zlo má svou logiku a svůj charakter“. Bohužel dnes některým pánům poslancům nemůžeme k dobru přičíst zhola nic. Chytnete-li takového člověka za ruku, když krade, začne se čertit a vztekat, kopat kolem sebe jako malé děcko, kritizovat práci policie, státního zastupitelství, vězeňské služby a přitom se ani necítí trapně, že byl přistižen při krádeži. Piráti by měli plout pod pirátskou vlajkou, shrnuje Werich.

Zmínil jste, že těch důvodu k nepolitování odchodu Nečasovy vlády máte víc. Toto byl ten etický rozměr. A další důvod je který?

Dalším důvodem jsou kroky, které vláda činila. Koneckonců i ona uznala, že některé kroky nebyly pro tuto zemi kroky prospěšnými. Jedná se především o odklon od masivní fiskální restrikce, která stejně nevedla k cíli a ekonomickou krizi jenom prohlubovala. Ale to až za situace, kdy i Mezinárodní měnový fond, jakožto hlavní propagátor fiskální restrikce, uveřejnil, že tato cesta nikam nevede a že v případě Řecka poměr HDP k veřejnému dluhu i přes rozsáhlá úsporná opatření dokonce vzrostl a jen těžko ho alespoň zastabilizují, natož splatí. Zkrátka vláda hodlala napravit něco, co zpackala. Takže po třech letech se dostáváme v oblasti ekonomické politiky do bodu nula, ovšem s dluhem o 200 miliard vyšším. K tomu přičteme 6 kvartálů hospodářského poklesu a bůhví, jestli nepřibude další řešení, respektive neřešení, problémů českého průmyslu. Neutěšený stav na pracovním trhu. Ztrojnásobení DPH na potraviny. Zpackaná důchodová reforma. Zpackaná sKarta. Nevypracovaná dlouhodobá ekonomická strategie ČR. Zvýšení spotřební daně, pokles životní úrovně, vzrůst počtu domácností ohrožených chudobou a tak dále.

Udělala ta vláda z vašeho pohledu vůbec něco dobře?

Není moc relevantních ekonomických ukazatelů, kterými by se vláda mohla pochlubit. I když. Tak kupříkladu, za dluhovou službu platíme jen 60 miliard. Vyhozený ředitel Českých drah nás stojí jen 12 milionů. Paní Nagyová nás na odměnách přijde jen na 1 milión, a to už se vyplatí. Shrnuto a podtrženo, jednalo se o vládu, která nám před volbami říkala, že má řešení, a po celou dobu nám pak dokazovala, že aplikace toho, co považovala za řešení problémů, problémy neřešilo, ale prohlubovalo. To se pochopitelně může stát. Každý se mýlí a řízení státu není nic jednoduchého. Pokud mě nejrůznější ukazatele, jaké má výsledky moje práce, usvědčí z toho, že žádné pozitivní výsledky nemá, měl bych odejít a dát šanci schopnějším. Vláda tedy z mého pohledu nemá výsledky a nemá ani morální kredit. Myslím, že ji nikdo oplakávat nebude.

Takže překlenovacímu premiérovi Jiřímu Rusnokovi fandíte?

Upřímně řečeno, pana Rusnoka si vážím, ale na druhou stranu nejsem příznivcem překlenovacích, úřednických vlád. Dokonce nefandím ani vládám odborníků. Jejich úkolem je totiž laicky řečeno nic nezpackat. Tyto vlády nemají za úkol nic vytvářet, reformovat, posouvat vpřed. Ostatně nemají na to ani mandát a obvykle ani čas. Jejich práce je takové to vládní minimum. Tedy zpracovat direktivy a směrnice od Evropské unie, které se tak nebo onak schválit musí, a pak sestavit státní rozpočet na další rok, eventuelně nějaká ta novelizace. Nic víc, nic míň. Vláda, která nic podstatného nedělá, je zbytečně ztracený čas. Svět venku na nás nečeká a utíká nám.

Ale sám říkáte, že na druhou stranu - vláda, která nic moc nedělá, ani nic moc nezkazí…

Ano, ono je někdy lépe stát na místě než běžet zpět.

V čem byl podle vás nejslabší exministr financí Kalousek?

Miroslav Kalousek je mediálně velmi propíranou osobností a je toho o něm dost známo. On je příslušníkem neoliberalistického ekonomického proudu jako mnoho dalších. Oni mají tu smůlu, že neoliberální koncepce je v krizi. A my máme tu smůlu, že oni to buď nevědí, anebo vědí, ale nevědí, co s tím. Pravicová politika, tak jak ji známe z vyspělých západních zemí, velmi dobře funguje při silném ekonomickém růstu - proto politici tolik akcentují růst HDP. Růst tu ale není a pravděpodobně dlouho nebude. Takto fungující pravice s jakoby až friedmanovským přístupem ke zdanění firem a vysokopříjmových skupin nepovede k prosperující společnosti.

 

Je to bod pro sociální demokracii?

ČSSD také nemá řešení. Na druhou stranu ona je blíže k vytvoření klimatu, ve kterém se řešení najde. Miroslav Kalousek není ztělesněné zlo, byť občasné diskuzní příspěvky tak vyznívají, on se snaží konat to, co považuje za správné. Bohužel pro nás - cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.

Zajímavá myšlenka, v čem mu to tedy nejvíc skřípe?

Jeho slabinu spatřuji v přílišném příklonu k ekonomické teorii, která přestává fungovat, a jisté uzavřenosti k alternativním ekonomickým teoriím. Slabinou je i nedůrazná akcentace na sociálno a co je nejhorší - jak jsem odpovídal už na začátku - ztráta některých podstatných morálních hodnot.

Ekonom České spořitelny David Navrátil se tento týden vyjádřil, že české domácnosti budou jedním z tahounů oživení české ekonomiky a že ustoupení od strategie neustálých úsporných opatření prý bude mít vliv i na domácnosti, které začnou více utrácet. Souhlasíte s ním?

Částečně ano. Jde ovšem o to, co se doopravdy stane. Zastaví-li se škrtání (vláda se chtěla proškrtat až k nulovému deficitu), zastaví se i pokles kupní síly. To znamená jen to, že se situace nebude zhoršovat. Aby došlo k oživení, musely by mít domácnosti více peněz, potažmo větší kupní sílu. Pak opravdu můžeme očekávat růst tažený domácí poptávkou. Uvědomme si, že v ekonomikách podobných té naší, je HDP z poloviny tvořeno domácí poptávkou, a je to tedy jeden z nejdůležitějších ukazatelů.

Pokud tedy dojde o oživení, aspoň částečně, můžeme očekávat pozitivní dopad na zaměstnanost i v Ústeckém kraji, který je nejvíce zasažený nezaměstnaností?

Ale jistě, takové změny se dotknou celé ČR. Specifikem našeho kraje je ROP – regionální operační program. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se zachová nová vláda k Ústeckému kraji v otázce úhrady sankcí udělených Evropskou unií. Bude-li mít vláda chápavější stanovisko, zcela jistě to Ústeckému kraji výrazně pomůže. Ovšem zásadnější změnu nezaměstnanosti s tímto spojovat nelze.

V rozhovoru, který jsme spolu vedli koncem dubna, jste investorům radil zlato a pozemky. Stále je to vaše rada pro nejlepší způsob spoření, respektive zajištění majetku na horší časy?

Obecně lze říci, že drahé kovy a nemovitosti v čase hodnotu neztrácejí, a jsou tedy odolnější vůči inflaci. To je výhoda, která mnohdy rozhoduje. Na druhou stranu jejich volatilita je nižší. Proto není tak vhodná pro spekulanty orientující se na rychlý výnos. Těžko v tomto radit. Nechť každý investuje své prostředky do oblastí, o kterých si myslí, že mu v nich daná investice přinese budoucí zisk nebo radost a potěšení.

Radost a potěšení?

Ano, jako takovou tečku napůl vážně, napůl nevážně, poznamenávám, že děti jsou mnohdy před námi dospělými. Jedna žákyně páté třídy na otázku, proč potřebuje tak vysoké kapesné, odpověděla „abych mohla ostatním dělat radost“. Zkusme tedy, umožňuje-li nám to finanční situace, investovat tak, abychom ostatním dělali radost. Zamysleme se nad hypotézou, může-li existovat štěstí jednotlivce bez šťastného okolí -  takzvaného kolektivního štěstí, které ho obklopuje. Odpovíme-li, že ne, pak investice do štěstí okolí je investicí směřující k našemu individuálnímu štěstí.

Konec

Ekonom z drsného severu: Pravice ztratila kontakt s realitou. Jsou jak piráti

7. 8. 2013 17:46

Kalousek má dobré úmysly, ale na cestě dlážděné do pekel, protože moc teoretizuje a bojí se alternativních proudů. To si mimo jiné myslí ekonom Petr Kaššák z Chomutovska, který cituje Wericha, když mluví o českých lumpech. Kromě hospodářských témat, která ho zajímají a o nichž příležitostně i přednáší, sleduje politiku celkem podrobně. Přečtěte si jeho barvitá, nejen ekonomická, přirovnání o kopajícím děcku i hospodářsko-politické analýzy stavu české společnosti.

Ekonom z drsného severu: Pravice ztratila kontakt s realitou. Jsou jak piráti

Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Nečas s Miroslavem Kalouskem
  v posledním tažení !! Konečně už jste dovládli !!

Jste rád, že Nečasova vláda odešla?

Ptáte-li se mě na můj čistě občanský názor, pak stručně a bez vytáček říkám: Ano, jsem.

A důvody máte hodně konkrétní nebo „jen“ obecnou nespokojenost, jak je deklarována ze strany valné části veřejnosti?

Mám několik důvodů. Začnu možná trochu netypicky etickým rozměrem. Dle mého názoru kauza s odposlechy a uplácením poslanců místy v podnicích, které mají státní majetkovou účast, ukázala na neuvěřitelné odtržení některých politiků od reality. To, čeho jsme byli svědky, je prostě neuvěřitelné. Snaha otevírat diskuzi na téma, jaký je rozdíl mezi ´politickou prací´ a úplatkem, je pro mě - a povšimněte si, že i pro většinu společnosti - něco naprosto nepřijatelného. Pravděpodobně za léta strávená intrikařením v politických kuloárech někteří, především dlouholetí, politici ztratili schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem. Upřímně řečeno je podezírám i z toho, že ztratili kontakt s běžným děním v každodenním životě a etickým rámcem uznávaným většinovou společností.

V čem přesně?

Lépe než já o tom hovoří Jan Werich. Všimnul si jakéhosi charakteru lumpů. Kdy zloději a lapkové, jsou-li přistiženi, mohou se přiznat nebo litovat svých skutků. Píše, že „i ve světě zločinu jsou hodnoty. V záporném světě, záporné hodnoty. A tak můžeme mluvit o nepočestné počestnosti nepočestných. O upřímnosti lotrů. O dodrženém slovu vraha. O statečnosti v rámci zbabělosti. O rytířskosti lupičů. Neboť i zlo má svou logiku a svůj charakter“. Bohužel dnes některým pánům poslancům nemůžeme k dobru přičíst zhola nic. Chytnete-li takového člověka za ruku, když krade, začne se čertit a vztekat, kopat kolem sebe jako malé děcko, kritizovat práci policie, státního zastupitelství, vězeňské služby a přitom se ani necítí trapně, že byl přistižen při krádeži. Piráti by měli plout pod pirátskou vlajkou, shrnuje Werich.

Zmínil jste, že těch důvodu k nepolitování odchodu Nečasovy vlády máte víc. Toto byl ten etický rozměr. A další důvod je který?

Dalším důvodem jsou kroky, které vláda činila. Koneckonců i ona uznala, že některé kroky nebyly pro tuto zemi kroky prospěšnými. Jedná se především o odklon od masivní fiskální restrikce, která stejně nevedla k cíli a ekonomickou krizi jenom prohlubovala. Ale to až za situace, kdy i Mezinárodní měnový fond, jakožto hlavní propagátor fiskální restrikce, uveřejnil, že tato cesta nikam nevede a že v případě Řecka poměr HDP k veřejnému dluhu i přes rozsáhlá úsporná opatření dokonce vzrostl a jen těžko ho alespoň zastabilizují, natož splatí. Zkrátka vláda hodlala napravit něco, co zpackala. Takže po třech letech se dostáváme v oblasti ekonomické politiky do bodu nula, ovšem s dluhem o 200 miliard vyšším. K tomu přičteme 6 kvartálů hospodářského poklesu a bůhví, jestli nepřibude další řešení, respektive neřešení, problémů českého průmyslu. Neutěšený stav na pracovním trhu. Ztrojnásobení DPH na potraviny. Zpackaná důchodová reforma. Zpackaná sKarta. Nevypracovaná dlouhodobá ekonomická strategie ČR. Zvýšení spotřební daně, pokles životní úrovně, vzrůst počtu domácností ohrožených chudobou a tak dále.

Udělala ta vláda z vašeho pohledu vůbec něco dobře?

Není moc relevantních ekonomických ukazatelů, kterými by se vláda mohla pochlubit. I když. Tak kupříkladu, za dluhovou službu platíme jen 60 miliard. Vyhozený ředitel Českých drah nás stojí jen 12 milionů. Paní Nagyová nás na odměnách přijde jen na 1 milión, a to už se vyplatí. Shrnuto a podtrženo, jednalo se o vládu, která nám před volbami říkala, že má řešení, a po celou dobu nám pak dokazovala, že aplikace toho, co považovala za řešení problémů, problémy neřešilo, ale prohlubovalo. To se pochopitelně může stát. Každý se mýlí a řízení státu není nic jednoduchého. Pokud mě nejrůznější ukazatele, jaké má výsledky moje práce, usvědčí z toho, že žádné pozitivní výsledky nemá, měl bych odejít a dát šanci schopnějším. Vláda tedy z mého pohledu nemá výsledky a nemá ani morální kredit. Myslím, že ji nikdo oplakávat nebude.

Takže překlenovacímu premiérovi Jiřímu Rusnokovi fandíte?

Upřímně řečeno, pana Rusnoka si vážím, ale na druhou stranu nejsem příznivcem překlenovacích, úřednických vlád. Dokonce nefandím ani vládám odborníků. Jejich úkolem je totiž laicky řečeno nic nezpackat. Tyto vlády nemají za úkol nic vytvářet, reformovat, posouvat vpřed. Ostatně nemají na to ani mandát a obvykle ani čas. Jejich práce je takové to vládní minimum. Tedy zpracovat direktivy a směrnice od Evropské unie, které se tak nebo onak schválit musí, a pak sestavit státní rozpočet na další rok, eventuelně nějaká ta novelizace. Nic víc, nic míň. Vláda, která nic podstatného nedělá, je zbytečně ztracený čas. Svět venku na nás nečeká a utíká nám.

Ale sám říkáte, že na druhou stranu - vláda, která nic moc nedělá, ani nic moc nezkazí…

Ano, ono je někdy lépe stát na místě než běžet zpět.

V čem byl podle vás nejslabší exministr financí Kalousek?

Miroslav Kalousek je mediálně velmi propíranou osobností a je toho o něm dost známo. On je příslušníkem neoliberalistického ekonomického proudu jako mnoho dalších. Oni mají tu smůlu, že neoliberální koncepce je v krizi. A my máme tu smůlu, že oni to buď nevědí, anebo vědí, ale nevědí, co s tím. Pravicová politika, tak jak ji známe z vyspělých západních zemí, velmi dobře funguje při silném ekonomickém růstu - proto politici tolik akcentují růst HDP. Růst tu ale není a pravděpodobně dlouho nebude. Takto fungující pravice s jakoby až friedmanovským přístupem ke zdanění firem a vysokopříjmových skupin nepovede k prosperující společnosti.

 

Je to bod pro sociální demokracii?

ČSSD také nemá řešení. Na druhou stranu ona je blíže k vytvoření klimatu, ve kterém se řešení najde. Miroslav Kalousek není ztělesněné zlo, byť občasné diskuzní příspěvky tak vyznívají, on se snaží konat to, co považuje za správné. Bohužel pro nás - cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.

Zajímavá myšlenka, v čem mu to tedy nejvíc skřípe?

Jeho slabinu spatřuji v přílišném příklonu k ekonomické teorii, která přestává fungovat, a jisté uzavřenosti k alternativním ekonomickým teoriím. Slabinou je i nedůrazná akcentace na sociálno a co je nejhorší - jak jsem odpovídal už na začátku - ztráta některých podstatných morálních hodnot.

Ekonom České spořitelny David Navrátil se tento týden vyjádřil, že české domácnosti budou jedním z tahounů oživení české ekonomiky a že ustoupení od strategie neustálých úsporných opatření prý bude mít vliv i na domácnosti, které začnou více utrácet. Souhlasíte s ním?

Částečně ano. Jde ovšem o to, co se doopravdy stane. Zastaví-li se škrtání (vláda se chtěla proškrtat až k nulovému deficitu), zastaví se i pokles kupní síly. To znamená jen to, že se situace nebude zhoršovat. Aby došlo k oživení, musely by mít domácnosti více peněz, potažmo větší kupní sílu. Pak opravdu můžeme očekávat růst tažený domácí poptávkou. Uvědomme si, že v ekonomikách podobných té naší, je HDP z poloviny tvořeno domácí poptávkou, a je to tedy jeden z nejdůležitějších ukazatelů.

Pokud tedy dojde o oživení, aspoň částečně, můžeme očekávat pozitivní dopad na zaměstnanost i v Ústeckém kraji, který je nejvíce zasažený nezaměstnaností?

Ale jistě, takové změny se dotknou celé ČR. Specifikem našeho kraje je ROP – regionální operační program. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se zachová nová vláda k Ústeckému kraji v otázce úhrady sankcí udělených Evropskou unií. Bude-li mít vláda chápavější stanovisko, zcela jistě to Ústeckému kraji výrazně pomůže. Ovšem zásadnější změnu nezaměstnanosti s tímto spojovat nelze.

V rozhovoru, který jsme spolu vedli koncem dubna, jste investorům radil zlato a pozemky. Stále je to vaše rada pro nejlepší způsob spoření, respektive zajištění majetku na horší časy?

Obecně lze říci, že drahé kovy a nemovitosti v čase hodnotu neztrácejí, a jsou tedy odolnější vůči inflaci. To je výhoda, která mnohdy rozhoduje. Na druhou stranu jejich volatilita je nižší. Proto není tak vhodná pro spekulanty orientující se na rychlý výnos. Těžko v tomto radit. Nechť každý investuje své prostředky do oblastí, o kterých si myslí, že mu v nich daná investice přinese budoucí zisk nebo radost a potěšení.

Radost a potěšení?

Ano, jako takovou tečku napůl vážně, napůl nevážně, poznamenávám, že děti jsou mnohdy před námi dospělými. Jedna žákyně páté třídy na otázku, proč potřebuje tak vysoké kapesné, odpověděla „abych mohla ostatním dělat radost“. Zkusme tedy, umožňuje-li nám to finanční situace, investovat tak, abychom ostatním dělali radost. Zamysleme se nad hypotézou, může-li existovat štěstí jednotlivce bez šťastného okolí -  takzvaného kolektivního štěstí, které ho obklopuje. Odpovíme-li, že ne, pak investice do štěstí okolí je investicí směřující k našemu individuálnímu štěstí.

Konečně dnes konec trojkolky