„Jestlipak víte, že družstva fungovala u nás již v době Rakousko-Uherska, i za první republiky? Původně bylo družstvem pražské Národní divadlo, pražská zoologická zahrada či třeba Posázavský Pacifik. Je tedy k čemu se vracet,“ řekla na úvod ParlamentnímListům.cz Ilona Švihlíková.
Připomněla, že prospěšnost družstev pochopil zcela zřetelně i Evropský parlament, a proto vydal závazný dokument pro všech nyní již 28 zemí Evropské unie. „Z něho vyplývá, že je třeba podporovat družstevnictví. V rámci Visegrádské čtyřky proto byl spuštěn letos v září projekt, který se bude zabývat zkoumáním podmínek, ale také například porovnáváním legislativ států a případného tlaku na to, aby se jednotlivé legislativy upravily pro to, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj družstevnictví,“ popsala dál Švihlíková.
Družstva jsou nejvíce odolná krizi
Podle ní nyní chybí například v Česku legislativa, která by pomáhala zakládání družstev ve finančnictví.
I proto se s iniciativou Zdola snaží nyní o zakládání takzvaných družstevních inkubátorů a podporu inovací.
„Je to totiž jednoznačná sociální páteř. Jednáme proto s Družstevní asociací ČR, byli jsme také v kontaktu se sociálními demokraty. U některých jednotlivců jsme podporu našli, ale jak říkám, šlo o jednotlivce. Proto doufáme, že spolupráce na toto téma se zemanovci bude lepší,“ uzavřela Švihlíková.
A co lze třeba na stránkách AKORNu a Iniciativy Zdola o této myšlence ještě číst?
Aktuální pozice občanských sdružení nás nabádá k vyšší vzájemné propojenosti a informovanosti. Mluvím nyní hlavně o situaci po volbách do krajů a Senátu, kde jasně zvítězila levice, což dává šanci řešit ekonomické problémy hlavně krajů demokraticko-družstevní cestou například při zakládání obecních společností, neboť obce mají ústavní právo založit si podniky, které potřebují pro své fungování.
Tyto podniky mohou vést, nebo společně spravovat i s neziskovými organizacemi a podobně.
Jmenujme tedy dnes hlavně možnosti zakládání takových podniků jako jsou podniky, které rozšiřují v obcích nabídky pracovních míst v různých odvětvích, dále pak stavební společnosti a bytová družstva, sociální služby, zdravotní péče, vzdělávání, ekologické komunity a projekty podporující recyklaci a podobně...
Naše šance je taková, že vítězná levice ve volbách bude chtít podporovat sdružení, aby spolupracovala, čímž se dá řešit nezaměstnanost a bytová politika a další podpora podnikání, proto se můžou koalice KSČM a ČSSD pokusit podporovat nezisková občanská sdružení.
Příklad poskytly mimo jiné i izraelské kibucy
Můžeme se poučit třeba z úspěšného podnikání na komunistický způsob, jako jsou třeba v Izraeli kibucy, v Argentině továrny patřící zaměstnancům, nebo v USA družstva, ve Španělsku mandragon a další…
Začínat musíme nyní od obcí, protože je nutné začít postupně pozvolna rozšiřovat sítě spojených spolupracujících sil, které později mohou ovlivnit celkové krajské rady.
Naše sdružení se řídí novou myšlenkou „Přirozená spolupráce tržních subjektů“ (PSTS), která je filosofickou, ideovou i ekonomicko-vědeckou směrnicí v protiváze principu „Konkurenceschopnosti“ a vychází z přesvědčení, že občanská svoboda nezávisí na možnosti konkurovat, ale na možnosti býti hmotně zabezpečen, pro možnost svobodě se vyjádřit, které s sebou nese i nutnost vzdělávání, ideové i jiné uvědomění, možnost vytvářet nové společenské pokusy a experimenty všem rovně a bez rozdílů a právě PSTS by mělo postupně společnost přetvářet pro postupné umožnění tohoto modelu demokracie. Z tohoto hlediska budeme podporovat zakládání takových právnických a podnikatelských subjektů, které se mezi sebou budou v budoucnu vzájemně podporovat pro takovouto síť PSTS, aniž bychom porušovali zákon o zákazu kartelových dohod.
Například podnikající neziskové organizace neziskovým způsobem podnikání nemohou býti napadány za žádných okolností z kartelových dohod, protože i při případných dohodách je jejich podnikání pouze „neziskové“…
Družstva a jiné společnosti se zase mohou spojit v podnikání na základě tzv. „smlouvy o sdružení“ nebo na základech různých podnikání formou „franchisy“ (přebírání stejných principů práce, logistiky a podobně a užívání jednoho stejného např. loga a podobně).
Perspektivu takového podnikání hlavně nyní vidíme v možnosti býti prospěšní v obcích u občanů, kde je to nejvíce třeba.
Využjme velkoobchodů pro benefiční či laciný výdej
Je to například možnost využít velkoobchodů k rozvážce nebo koncentraci potravin a dalších domácích potřeb pro zaměstnanecky-benefiční výdej, nebo laciný prodej. Taková společnost může být i nezisková a může být i družstevní formy… Může zapojit pracující občany z jednoho závodu, ale i z více, nebo místně a podobně… Může využívat předplatného na dodávané, nebo koncentrované (na výdej na potvrzenky) zboží a nabízet i možnost automaticky odečíst předplatné například z platů, přičemž podnik může dostávat různé dotace…
Také členové sdružení napojeného na podnik mohou být i živnostensky společníci v podniku, který jim zboží dodává, takže mohou něco ušetřit i na daních.
Zvýší si nákupní síla, podpoří státní kasa a přitom domácnosti ušetří
Přitom celkově se ušetří, protože především ušetří domácnosti a rapidně se zvýší nákupní síla, což podpoří státní pokladnu i daněmi a dalším…
Časem mohou tyto podniky přejít k větším velkoskladům a ušetřit ještě více a časem potom i přímo k výrobcům a ušetřit nejvíce, snad si i pořizovat vlastní sklady a výrobny a tak i zaměstnávat a tak dále…
Projekt rozvoje družstevnictví, zaměstnanecké participace a komunitní organizace občanů ve spolupráci s firmami nebo na základě jejich podílového vlastnictví a celkového rozvoje tohoto projektu (dále jen družstevní asociace) předpokládá jako základ spolupráci s Územním Plánem regionu (kraje, obce). Jedná se o jeden ze základních materiálů specifikovaný v zákoně č. 50/1976 Sb., stavební zákon, jeho absence především na úrovni obce brání jasně stanovit co, kde a za jakých podmínek lze realizovat v tomto území.
Další důležitou formou je národní rozvojový plán.
