Docentka Švihlíková : USA nás chtějí odstřihnout od Ruska,připoutat k sobě a obklíčit Čínu. Potřebujeme nátodní obrození. Média nám zamlčují podstatné věci !!

11.11.2014 16:46

Evropa je kořist, která čeká, až ji někdo shrábne. Dostali jsme se na periferii. I tyto věty zazněly od ekonomky Ilony Švihlíkové. Zároveň varovala před připravovanou transatlantickou a transpacifickou smlouvou. „Je to včlenění Evropské unie pod americké zájmy ještě více než dnes,“ hodnotila a připojila i důvod: „Odstřihnout Evropu od Ruska a zbrzdit vývoj Číny. To je geopolitický důvod těchto dvou dohod.“ Kritizovala také pasivní přístup Evropy. „Potřebujeme nové národní obrození,“ konstatovala mimo jiné.

Docentka Švihlíková: USA nás chtějí odstřihnout od Ruska, připoutat k sobě a obklíčit Čínu. Potřebujeme národní obrození. Média nám zamlčují podstatné věci
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková


Vývoj globální ekonomiky a projekty velmocí. Na toto téma hovořila na víkendovém Vratimovském semináři ekonomka Ilona Švihlíková. „Mohli bychom velmi stručně říci, že stav globální ekonomiky není úplně dobrý, ale taková jednoduchá charakteristika nás asi úplně neuspokojí. Jaké tendence pozorujeme? Především tendence ke stagnaci ekonomiky, vidíme to, že tam, kde vznikla krize, tedy v zemích Západu, konkrétně ve Spojených státech, jsou už příliš často citována slova o křehkém oživení. O vývoji v eurozóně ani nemluvě,“ začala Švihlíková. „Vidíme tendence deflační, které jsou vždy spjaty s ekonomickými problémy, to znamená velmi nízký růst cen. Vzpomeňme, že je to rok, co provedla ČNB intervenci s odůvodněním deflačního nebezpečí. Samozřejmě celý tzv. vyspělý svět trápí velké sociální problémy. Není to pouze nezaměstnanost. V tomto čísle, které se dá různým způsobem upravovat a modifikovat, se dávno neodrážejí sociální vztahy. Musíme se dívat na jiné kategorie, které bohužel přišly do vyspělého světa z rozvojových zemí, na pracující chudobu, která se intenzivně dostává i k nám, na situaci, kdy se lidé neuživí ze své práce a obrovskou nerovnost,“ dodala.

Švihlíková: Ekonomika je stále intenzivněji používána jako geopolitický nástroj

Podle Švihlíkové jsou politické elity často v roli toho, kdo slouží kapitálu. „Sledujeme v ekonomice velký nárůst napětí, které se přenáší z úrovně geopolitické. Ekonomika začíná být stále intenzivněji používána jako geopolitický nástroj. Sankce jsou extrémním ekonomickým nástrojem. Mohou způsobit mnoho bolesti, ale fungují pro cíle v mezinárodních vztazích? Ne, nefungují a máme na to řadu empirických analýz, o které očividně není žádný zájem. Stačilo by na to možná použít zdravý rozum nebo číst komplikované empirické studie. Nicméně tento trend tu je a posiluje,“ uvedla na semináři ekonomka. Znovu se podle Švihlíkové dostáváme do situace, kdy ropa je používána jako zbraň. „Podívejme se na současnou politiku Saúdské Arábie, která záměrně sráží cenu ropy někam k 80 dolarům za barel. Komu to ublíží? Samozřejmě zemím jako je Írán, ale třeba i Sýrii, ale také Rusku a možná částečně i USA, které při technologicky náročné těžbě nemohou jít příliš pod tuto cenu. Ekonomika je používána jako zbraň pro dosažení nějakých jiných cílů. V této souvislosti musíme vždycky připomenout, že jedním z těch nástrojů je i válka, konflikty, to, co živí vojensko-průmyslový komplex,“ doplnila s tím, že když se podíváme na ekonomickou strukturu USA, tak vojensko-průmyslový komplex je páteří, protože příliš mnoho průmyslových kapacit bylo přestěhováno do jiných zemí, ať je to Mexiko nebo oblasti jihovýchodní Asie. „Tohle jsou bezesporu tendence, které nepůsobí příliš pozitivně a příliš optimismu nám nedodávají,“ konstatovala.

Švihlíková mluvila o možnosti neuvěřitelné ekonomické revoluce

Jak ekonomka uvedla, objevují se ale i malé střípky různých radikálnějších úvah a návrhů, co s globálním ekonomickým systémem udělat. „V českém prostředí se jedná o témata téměř neznámá, i když diskuse na západ od nás začíná probíhat. Málo se ví, že existují už propracované návrhy na to, jak změnit tvorbu peněz. Dokonce i Martin Wolf, který je hlavním komentátorem Financial Times, a skutečně ho nebudeme podezírat z inklinace k socialismu, říká, že komerční banky už nesmějí mít právo tvořit peníze. Tohle, kdyby se uskutečnilo, tak půjde o neuvěřitelnou ekonomickou revoluci. Přesto je u nás ticho po pěšině,“ popsala Švihlíková, která upozornila také na další teorii o využití centrálních bank k tomu, aby zpět daly suverenitu státům a pomohly řešit dluhové břemeno, protože dluhy, které jsou dnes kumulované, jsou naprosto nesplatitelné.

Ekonomka: máme čím dál modernější technologie, ale pracujeme čím dál víc. Od čeho jsou?

OSN už otevřeně hovoří o tom, že musíme zkrátit pracovní týden. Na tuto informaci s důrazem Švihlíková upozornila: „Není možné, abychom měli čím dál modernější technologie a pracovali čím dál více. Od čeho je máme? Aby nám poskytovaly volný čas. Proč je volný čas nebezpečný? Lidé s volným časem jsou nebezpeční, mohli by myslet. Tohle je téma, které přeci musí být levicí uchopeno. Otázka práce, volného času a využívání technologií, ne jejich zneužívání pro zotročení člověka.“ V přednášce pak pokračovala: „Jsme v situaci, kdy jiná řešení než netradiční a radikální nemají smysl. Pokud budeme chtít zůstat v mainstreamové ekonomii, pak můžeme rozhořet vášnivou debatu o tom, zda má být DPH 6 nebo 9 procent. Jistě to má dopady na život nás všech, ale to není řešení problémů, které s sebou přináší globální kapitalismus.“

Skupina zemí byla schopná dohodnout se na sestavení společných institucí

Ekonomka dále upozornila na to, že v krizi není jen globální ekonomika ve smyslu čísel a vyzvala veřejnost, aby si všímala toho, jak roste poptávka po změnách statistických metod, aby byl vykázán růst. „Instituce mají také problémy. Ať je to Mezinárodní měnový fond, který je pod palbou kritiky, ale to nestačí. Tento rok, a zase u nás téměř ticho po pěšině, se velmi odlišným pěti zemím podařilo dosáhnout shody na tom, postavit určité alternativní struktury proti Mezinárodnímu měnovému fondu a proti Světové bance, kde mimochodem Spojené státy stále mají právo veta a nechtějí se toho vzdát. To je ta snaha o udržení se hegemonie, i když tomu už celosvětový poměr sil neodpovídá. Skupina zemí BRICS byla schopná dosáhnout velmi významného průlomu, dohodnout se na sestavení společných institucí, společného rezervního fondu, společné rozvojové banky,“ vysvětlila.

TTIP znamená největší obchodní partnerství světa

Švihlíková také hovořila o světové obchodní organizaci a jejich problémech. „V reakci na velkou recesi v roce 2008, začaly velmoci přicházet s projekty, které se na první pohled tváří jako ekonomické, obchodní a investiční, ale ve skutečnosti v sobě skrývají velmi silně geopolitické zájmy. Americké projekty jsou dva: transatlantická smlouva a transpacifická smlouva. Hovoří se o nich velice málo, jenže kdyby se TTIP opravdu uskutečnila, tak by šlo o největší obchodní partnerství světa,“ hodnotila ekonomka a pak upozornila: „Uvědomme si, že to byly Spojené státy, které zahájily tato jednání, takže v tom mají bezesporu nějaký zájem.“ Švihlíková také poukázala na doložku investor – stát, která se šíří do celého světa, umožňuje nadnárodním korporacím žalovat státy za politiku, která se jim zdá nevhodná třeba v oblasti sociální ochrany nebo životního prostředí. „Soukromé arbitráže mají řešit spor mezi suverénním státem a mezi nadnárodními korporacemi, které mají samozřejmě dost peněz na to, aby si zaplatily výsledek, o který stojí. Máme dost varovných příkladů z celého světa,“ uvedla ekonomka.

Švihlíková: TTIP je institucionalizované evropské vazalství

Ilona Švihlíková se angažuje v platformě proti TTIP. Na semináři také popsala, jak reagují na výhrady představitelé ČSSD. „Co jsme se doslechli? Že doložka není moc pěkná, ale že teď máme s USA tak hroznou doložku, že jakáko-li jiná bude vlastně zlepšením. Skvělý argument. Prosím, to je oficiální postoj sociální demokracie. A v otázce geopolitické? Co je TTIP? Je to včlenění Evropské unie pod americké zájmy ještě více než dnes. Je to prostě institucionalizované evropské vazalství,“ uvedla Švihlíková s tím, že naši elitní politici považuji TTIP za důležitou transatlantickou vazbu. „Mě vždycky fascinuje s jakou lehkostí a s jakou radostí z nás dělají nárazníkovou zónu,“ komentovala ekonomka, která smlouvy považuje za velkou hrozbu nejen pro standardy, které si naši předkové vybojovali v oblasti sociální, ekologické a obecné důstojnosti života, ale i pro oblast geopolitiky. „Uvidíte přesně, je to kruh obkličující Čínu. O co jde těmto dohodám? Nejen o zájmy korporací, to samozřejmě také. Nejenom o to, udělat si vlastní pravidla hry. Všimněte si, že pravidla hry už nestanovují státy, ale korporace. Důležitější důvod ale je, odstřihnout Evropu od Ruska a zbrzdit vývoj Číny. To je geopolitický důvod těchto dvou dohod,“ uvedla Švihlíková.

Ekonomka kritizovala EU za pasivitu

Švihlíková také upozornila na situaci v roce 2010, kdy tehdy premiér Vladimir Putin navštívil Německo a navrhl společenství sahající od Lisabonu po Vladivostok, společenství, ve kterém by se komplementárně doplňovaly přednosti Ruské federace a Evropské unie. „Asi tušíte, že tento projekt byl Evropskou unií odmítnut. Myslím, že to úplně nebylo moudré rozhodnutí, ale taková jsou fakta,“ uvedla s tím, že Čína se rozhodla oživit svůj projekt Hedvábná stezka. „Evropská unie je v tomto ohledu pasivní. Je to taková kořist, která čeká, kdo ji shrábne,“ řekla s tím, že jsme znovu v situaci, kdy je opět snaha vytvářet bloky na obchodním, mocenském a ekonomickém základě. Doporučila, že by bylo vhodné k situaci vypracovat stanoviska, která by odpovídala zájmům České republiky.

Švihlíková: jsme periferií v ekonomické oblasti

Ekonomka upozornila na to, že se k nám informace dostávají velmi složitě a že jinde se už otevřeně vedou diskuse o tom, jak má vypadat kapitalismus. „Potřebujeme více obeznámenosti a více inspirace. Jsme v situaci, kdy kombinací vnějších jevů a koneckonců i toho, kdo byl zvolen nebo vyvolen, jsme se dostali na pozici periferie. Jsme periferií v oblasti ekonomické a nebudu rozebírat kolik stovek miliard dividend a úroků nám utíká každý rok z této republiky, v jakém postavení jsou tzv. české firmy, které musí vést otevřené účetnictví vůči svým zahraničním matkám, takže jim vidí přímo do střev, jaká je u nás přidaná hodnota a samozřejmě není nejmenší zájem na tom, aby se zvyšovala, protože tu si matky drží u sebe,“ uvedla Švihlíková. Tohle všechno jsou podle ní příznaky, které se nutně projevují i na úrovni politické i na úrovni intelektuální. „Pokud se chceme dostat z úrovně periferie, musíme začít právě u myšlenek, diskusí, koncepcí, tezí. Pokud nevíme, co se kolem nás děje, nejsme schopni na to reagovat, nejsme schopni vymyslet alternativu ani ne globální, to asi od nás nikdo nečeká, ale alternativu ani sami pro sebe. Někdy tomu říkám, že potřebujeme nové Národní obrození, které vyburcuje intelektuální zdroje k nějakému kvasu,“ řekla Švihlíková.

Zpět