Šťovíček se opírá o restituční praxi
Původní znění zákona definovalo majetkovou křivdu jako znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud vyškrtl slovo „spravedlivé“. „V kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových, nebo současných) by se měla hodnotit,“ řekl k tomu generální sekretář Ústavního soudu.
Ředitel Petr Šťovíček se ve svém názoru opírá o restituční praxi z dřívějška. Úprava, kterou nařídil Ústavní soud, může postihnout pět až osm procent majetku. Vycházíme ze zkušeností z dřívějších restitucí, kdy se majetek vracel fyzickým osobám,“ uvedl pro týdeník Dotyk.
