Pomalu se rýsují podoby jednotlivých kandidátek do předčasných voleb. Není proto divu, že můžeme vidět i nebývalou aktivitu havlistů všech odstínů, rozprostřených v celém politickém spektru. Jejich sítě, vycházející jako obvykle též z neziskového sektoru placeného jejich mocným Impériem v Bruselu, jsou aktivovány. Peníze tečou a „lóžoví bratři“ vybírají vhodné postavy na kandidátky.

Účelem je obsadit co nevíce volitelných míst pokud možno ve všech politických stranách od prava do leva. Česká republika je stále vnímána jako problémový prvek v architektuře Evropské unie, a to je podle velkých „architektů“ možné právě nyní změnit. Někteří pozorovatelé soudí, že i proto byly duem Kalousek - Sobotka vyvolány „nečekané“ předčasné volby, které mají udělat v ČR konečně pořádek a přivést „vzpouzející se Čechy“ na tu správnou Evropskou cestu. Na jejím konci bude přijetí eura a řady „pokrokových“ zákonů omezujících definitivně poslední zbytky suverenity naší země.

Gramschiho pochod institucemi

„Gramschiho pochod institucemi“ započal hned po listopadu 89 a dnes vrcholí.  Havlistické elity postupně obsadily vysoké školy, které se staly jejich hájemstvím. Bez zástěrek jsme to mohli vidět asi nejlépe v době „Bátoriády“ a „Dobešiády“, prakticky v celé zemi. Havlisté dávno ovládli i média – Českou televizi a Český rozhlas na místě prvním. Z velké míry mají ovšem v rukou i média soukromá. Obsazují systematicky každý centimetr půdy ve veřejném prostoru dokonce tak vehementně, že spolu různá křídla soupeří o vliv. Nejlépe to bylo vidět na „bitvě o ÚSTR“, kde jedna skupina havlistů na protest opustila vedení ústavu, aby je druhá skupina nahradila.

Nejdůležitější institucí v zemi, kterou pokládají za nezbytné ovládnout je však parlament. Senát po posledních volbách mají levicoví revolucionáři už pevně v rukou. Po prohrané prezidentské volbě se havlisté poučili, a nesázejí už jen na jednoho koně. Tyto volby budou proto v mnoha ohledech jiné, než ty předchozí. Půjde v nich sice opravdu o zbytky svobody a nezávislosti, hlavním protivníkem demokratů však nebude Miloš Zeman, jak hystericky vykřikuje Miroslav Kalousek a jeho medvěd Číro – dva z nejčelnějších havlistů – ale jejich „druzi ve zbrani“ všeho zbarvení, kteří bojují proti vlastnímu národu.   

TOP 09 patří k havlistickým vlajkovým lodím

Právě Miroslav Kalousek s Karlem Schwarzenbergem a jejich projektem TOP 09 patří k havlistickým vlajkovým lodím, do kterých vkládají revolucionáři v těchto volbách velké naděje. Je zbytečné věnovat se tomuto projektu podrobněji. Stačí se podívat na šiky jejich podporovatelů z řad kulturní levice a neomarxistické „pražské kavárny“, aby bylo jasno, že „černý kníže z Bilderbergu“ nereprezentoval Českou republiku na elitních zednářských sněmech náhodou.

ODS rozežíráná zevnitř

Smutný pohled je na zdevastovanou ODS, která rozežírána havlismem zevnitř páchá harakiri v přímém přenosu. Jak ukazují seznamy kandidátů vzešlých z volebních konferencí, jsou tyto volby obrovským triumfem havlistů v ODS a posledním hřebíčkem do rakve pro tuto kdysi pravicovou stranu. V Praze povede ODS  Miroslava Němcová, která v poslední době prochází „tajemnou proměnou“ v radikální havlistickou aktivistku, viz. třeba její poslední nápad s řetězovou hladovkou spolu s  antikomunistickými bludičkami nebo výroky na adresu Václava Klause.

Další místa v Praze ale opravdu berou dech. Policií obviněný bývalý primátor Bohuslav Svoboda, udělující opakovaně záštitu homosexuálům, promenádujících se pražskými ulicemi, vždy patřil mezi klíčové havlistické „výsadky“ v ODS. Hned za ním je další „pravicové“ eso. Poslankyně Jana Černochová, která s revolučním nadšením rovněž podpořila homosexualistické a letos dokonce i pedofilistické veřejné srocení v našem hlavním městě.

Podobné zprávy přicházejí i z dalších regionů. Střední Čechy povede vždy nejasný Petr Bendl, lídrem v Plzni bude klíčový havlista Jiří Pospíšil. Největší radost vyvolalo v havlistických kruzích odstoupení poslankyně Ivany Řápkové, která byla v ústeckém kraji postupně z kandidátky vyštípána, když se provalilo, že se schází s příznivci Václava Klause. Stejný osud potkal i místopředsedu strany Tomáše Chalupu či europoslance Ivo Strejčka, kterému za „klausovské názory“ hrozil vyhazov ze strany. Suma sumárum ODS v těchto volbách vsadila na podporu havlistických sil. 

Havlisté jdou v ČSSD přes mrtvoly

Obdobná situace je v sociální demokracii. Sobotkovské křídlo velmi chytře využilo zrychlené nominace na kandidátní listiny a pokusilo se dostat co nevíce svých lidí na volitelná místa. Jeho hlavní spojenci v havlistickém kruhu Jiří Dienstbier a Vladimír Špidla, spolu s neomarxistickými poradci jako je Jakub Patočka, rozehráli protizemanovskou kartu – a nutno říci že havlisté na kandidátkách socialistů skutečně hrají prim. Boj byl tak lítý, že některé kandidátky dali odstavení sociální demokraté k soudu. Tak skončila kandidátka v Ostravě, kam se nedostal ani primátor města Petr Kajnar, stejně jako Olomouc nebo Plzeň. Havlisté mají za to, že kandidátky sociální demokracie jsou rozhodujícím bitevním polem. Je otázka, zda se nakonec – jako obvykle - nepřepočítají.

KSČM je slabý havlistický článek

Nejslabší postavení z levicových stran mají havlisté uvniř komunistické strany. I když ani tady nezůstvájí jejich snahy o infiltraci zcela bez úspěchů. Dlouhodobě patří k havlistickému křídlu ve straně např. místopředseda Jiří Dolejš, který byl ovšem v čele pražské kandidátky vystřídán stalinistkou Martou Semelovou, což by se dalo ironicky označit za mírnou havlistickou prohru. Komunistická strana, dělá vůbec havlistům douhodobě specifické problémy. Aktuálně tím, že vztahy mezi vedením rudé strany a Milošem Zemanem jsou nadstandartní.

Zvláštní pozornost zaměřili havlisté na lidovce

Jako lídr v Praze půjde do boje dlouholetý havlistický aktivista a zběhlý katolický kněz Daniel Herman, který má v hlavním městě jistit elektorát městských liberálů vydávajících se dlouhodobě za katolíky a jejichž hlavním guru je Tomáš Halík. Další havlistické eso povede lidoveckou kandidátku ve středních Čechách, kde na voliče číhá „procikánský“ aktivista a sociolog Ivan Gabal. Další jména lídrů lidoveckých kandidátek, kromě předsedy Pavla Bělobrádka, který povede hradeckou kandidátku,  jsou veřejnosti téměř neznámá. Konzervativce nepochybně překvapí příznačná absence katolíků – právě na kandidátkách křesťanské strany.

Zelené dorazil LES

Další stranou, která patří dlouhodobě mezi opěrné „sloupky“ havlismu, je strana zelených. Ta ovšem byla nečekaně oslabena „uraženým“ projektem pražské ekologické kavárny nazvaným jeho lídrem Martinem Bursíkem LES. Liberální ekologická strana je však spíše pro demokraty požehnáním – je zoufalým výkřikem, který zelené patrně oslabí do té míry, že budou mít problém překročit tříprocentní hranici potřebnou pro vyplácení státního příspěvku za získané hlasy. LES pak prakticky nemá šanci získat ani ten.

ANO jako supernova havlistické stáje

Supernovou havlistické stáje je naopak Babišovo ANO. Mezi lídry najdeme havlistické hvězdy jako je herec Martin Stropnický nebo bývalý redaktor MF DNES Martin Komárek. Vykoukne na nás i  europeistka, bývalá sociální demokratka Věra Jourová, což je zvlášť příznačné, neboť babišovci o sobě tvrdí, podobně jako TOP 09, že jsou pravice. Zlatým hřebem je potom havlistický vysokoškolský aktivista a bývalý senátor Jiří Zlatuška. Tento kůň, tažený Babišovými miliony a nově i mediálním impériem, na rozdíl od Strany zelených, může do cíle doběhnout a pětiprocentní laťku přeskočit. Spolupráce v rámci TOP 09 a ČSSD je potom nabíledni.

Úsvit a Hlavu vzhůru mají šanci uspět

Další nový projekt, Úsvit přímé demokracie senátora Tomio Okamury, spolupracující s Věcmi Veřejnými, vzhledem k tomu, že se bude snažit zahrát na strunu protestních voličů, také není úplně bez šance. Naopak Svobodní Petra Macha znovu promarnili příležitost a nedokázali se přenést přes své poněkud namyšlené úzce libertariánské „nosy vzhůru“, a odmítli spolupracovat s dalšími euroskeptiky sdruženými ve volebním bloku Hlavu vzhůru, který vede Jana Bobošíková.

I přes řadu chyb způsobených zkráceným časem, ke kterým došlo při ustavování této platformy a které později vedly i k rozhodnutí Václava Klause nekandidovat v těchto volbách, je to jediný alespoň trochu životaschopný „nehavlistický“ projekt. Prozatím představení lídři svědčí o rozumném výběru v rámci daných možností. Michal Doktor i Liana Janáčková představují ve svých krajích respektované persony, které by mohly pravicové voliče zaujmout. Pokud se bude nominace lídrů ubírat tímto směrem má tento blok šanci zasednout ve sněmovně.  

Letošní volby jako boj mezi havlovci a klausovci

Letošní volby budou tedy opravdu bojem za svobodu a nezávislost. Boj bude sveden mezi havlovskými elitami, které představují ideologii Evropské unie se vším co k ní patří. Omezení národní suverenity včetně ztráty vlastní měny, multikulturní obohacení naší země v podobě bezhlavé podpory přistěhovalectví, stejně jako ideologicky zaslepená podpora nepřizpůsobivé části cikánského etnika, podpora nejrůznější NGO, homosexuálů a nejnověji už i pedofilů a likvidace tradiční rodiny. Kdo věří v budoucnost revolučních výdobytků, které nám havlisté nabízejí, bude jistě s jiskrou v oku a s ohněm v srdci volit TOP 09, ČSSD, ODS, KDU – ČSL, ANO, SZ a další havlistické platformy.

Pro českého voliče uznávajícího tradiční hodnoty a chtějícího zachovat alespoň poslední zbytky naší státní suverenity nezbývá nic jiného, než – možná i trochu riskantně – volit někoho jiného.