Pan Čuba (bývalý předsedaJZD Slušovice)  pojmenoval stav v ČR tak jaký v skutečnostije…                   

 Ing. Jozef Fabia

Referátze zasedání Československé společnosti pro moderní zemědělství: Zámek Slavkov

Zasedaní, kterému předsedal Doc. Čuba – 28.06.2013

Naši občané nejsou v našem státě spokojeni.

Lidé uvádějí, že v naši zemi:

• rostedrahota,

• rostekriminalita,

• rostenezaměstnanost,

• roste v ČRchudoba.

Občané uvádějí, že tak je tomu proto, že naši politicia nejrůznější řídící pracovníci o stát málo pečují. A tak je to zejména proto,že nejsme pány v naši zemi. Stát sestále více dostává do rukou zahraničních organizací a zahraničních podniků.

Současné postavení našich občanů ve svém státě lzevyjádřit těmito údaji:

Zahraničíovládá:

45 % – 60% výrobního sektoru

65 % obchodní činnosti

75 % vývozu

90 % dovozů

98 % bankovního sektoru

Zahraničnívlastníci rozhodují o 55 % zaměstnanců.

V chudobě u nás žije přes 100 000 našich občanů a nahranici chudoby žije přes 600 000 občanů. Mezi těmi, kteří jsou nejvícezasaženi zahraničními vlivy jsou zemědělci.

Současnýstav našeho zemědělství můžeme charakterizovat těmito údaji:

• Rozsah zemědělství se podstatně zúžil:

- Proti roku 1989 se vyrábí jen 70% produkce

- V zemědělství pracuje jen 110 tisíc pracovníků

- Osevní plochy poklesly o 25%

- Nevyužívá se 687 000 ha z.p., z toho 519 000 ha orné půdy

• Poklesla výměraintenzivních plodin (cukrovka, brambory, zelenina) a neúměrně se rozšířily plochy obilovin a  řepky, které tvoří 75% osevních ploch a vyrábí se přebytek těchtoproduktů.

• Rychle se snižujístavy dobytka a klesá produkce masa.

• Potravinová soběstačnostpoklesla na 60% (u zeleniny 39%, u vepřového masa 50%)

• Mzdy pracovníků v zemědělství jsou na úrovni 75%průměrných mezd v ČR

• Z menších vesnicmizí občanské vybavení (pošty, obchody, vzdaluje se lékařská službaa další služby). Vesnice  se vylidňují

• Zemědělské podniky většinou vyrábějí obecné,hromadné komoditní produkty speciality podle potřeb výrobců  kvalitníchpotravin a spotřebitelů.

• Málo je rozvinuto vyšší zhodnocení produkce vzemědělském podniku, nebo ve sdružení více podniků

• Málo je rozvinuta „přidružená výroba“ a služby

• Dotace nenutí podniky k využívání vědeckých poznatkůa k rozvoji zemědělské a jiné výroby

• Není rozvíjeno fungující okolí zemědělských podniků(prostor ve kterém hospodaří)

Přebudování naši společnosti na moderní společnost provšechny bude v našich podmínkách stále obtížnější a složitější než v mnohojiných zemí světa.

Ve světe však existuje mnoho příkladů, které ukazují,že v mnoha zemích mají méně rozvinutou ekonomiku, a jsou více vázáni na zahraničía přitom mají stát, ve kterém se lidem lépe žije a naopak.

Takovýto stav je proto, že po desetiletí byl náš státusměrňován ve svém vývoji pro potřeby zahraničí.

Téměř každý hovoří o tom, že nezaměstnanost je třebasnižovat, že lidé by měli práci dostat.

Zahraničnípodnikatelé však budou pomáhat na prvním místě svým soukmenovcům. Proto nezaměstnanosta její důsledky se budou projevovat především a nejvíce v zemích, ovládaných zahraničními podniky.

Jak nesprávně hospodaříme s lidmi, ukážeme si napříkladu:

Např.  máme podnik o výměře 1 000 ha a ten zaměstnává200 lidí. Naše úvahy nás nutí, abychom postupovali takto:

• zrušili živočišnou výrobu,

• v rostlinné výrobě zavedeme pěstování jen pšenice,

• 190 lidí propustíme a tím dosáhneme cíle – tedyzvýšení pracovní produktivity a snížení nákladů,

• každý, kdo takto AKTIVIZUJE výrobu je všemi lidmiveleben,

• co však se 190 propuštěnými, se nikdo nezajímá.Každý je pošle do práce do města. Avšak – stejné propouštění probíhá i vprůmyslu.

Obdobných příkladů jsou tisíce. A tak se stává, že senejen v našem státě, ale všude ve světě vytváří 2 vrstvy lidí:

1. spokojení,

2. zatrpklí.

Ti zatrpklí se daném procesu brání:

• žádají o pomoc

• když nejsou vyslyšeni:

- začínají stávkovat,

-začínají demonstrovat.

Přijdedoba, kdy ztrpklí půjdou i do silných střetů.

Odpověď na tento problém není opatření, které zastavírůst produktivity práce, ale opatření dát lidem práci.

S tímto závěrem mnozí souhlasí, ale pracovnípříležitosti nenachází. Východisko z budoucí krize je však v tom, dát lidempráci. Protože není pravda, že si ji nezaměstnaní pomoc nezaslouží.

Všichni lidé přišlina svět proto, aby prožili důstojný život. Proto práce se jim dátmusí. Pokud nedá, budeme čelit stále sestupňujícím středu mezi bohatými a chudými.

NEZAMĚSTNANOST musí řešit podniky.

PROČ MAJÍ PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ŘEŠIT PODNIKY, pročsi tento problém neřeší sami nezaměstnaní.

Důvodů je mnoho.

Ty hlavní spočívají v tom, že různí lidé mají různéschopnosti.

- Těch, kteří umí uvádět lidi a věci do pohybu jevelmi málo.

- Tyto lidi obvykle podniky získají a drží si je.

- Pro ostatní odborníků není.

Druhým důvodem je nutnost míst startující kapitál. Aten nezaměstnaní obvykle nemají. Proto zaměstnání lidí musí řešit podniky.

TĚMITO úkoly se velice silně zabýval i AK Slušovice (a to před více jak20 lety). Východisko nalezl v jiné konstrukci podniku.

CílemAK-Slušovice bylo nejen produkce zisku, ale hlavní pozornost byla věnovanátotální péče o lidi.

Podnik dával družstevníkům:

- Oběd za 2,- Kč

- Večeři za 2,- Kč

- Jistotu bydlení

- Dopravu zdarma

- Účast na společenských, sportovních a kulturníchakcích zdarma

- atd.

Proces řešení nezaměstnanosti započal programem péče olidi.

Aby takovýto záměr fungoval, snažili jsme ho řešitjinou konstrukcí podniku. Při konstruování podniku jsme vycházeli z cílůzadaných úkolů podniku. Podnikové programy byly rozděleny podle těchto charakteristik:

• Programy živitelské. Úkolem bylo vyprodukovatmaximální množství zisku.

• Programy perspektivní. Jejich úkolem byla produkcezisku v příštích letech

• Programy sociální. Jejich úkolem byla nejen péče odůchodce a lidí se změněnou pracovní schopnosti, ale především péče o lidí.Hlavním prostředkem péče o lidí je poskytování pracovních příležitostí.

• Programy finanční. Jejich úkolem bylo zabezpečovánípružného financování zejména malých a středních programů, tedy těch programů, okteré banky nemají zájem.

• Programy služeb. Naše zemědělství potřebuje 14 druhůslužeb. Bez jejich fungování zemědělské organizace strádají.

Nejvýznamnější byl program sociální – tedy poskytovánípracovních příležitostí. Pro jeho realizaci jsme ustanovili jeden a pozdějiněkolik programů nazvaných MIKROAGRA.

ProgramMIKROAGRA měl zaúkol nalézat pro lidi pracovní příležitosti a tyto zkoordinovat tak, aby nebylyztrátové.

Prvním takovýmto programem byl rozvoz potravin do bytunašich družstevníků.

Začali jsme rozvážet – každé ráno včetně sobot aneděl:

• chleba,

• rohlíky,

• mléko,

• máslo,

• a další.

Na objednávku- čtvrtek, pátek, sobota

• potraviny,

• balená voda atd.

Překvapením pro nás bylo velký zájem o tuto službu.Zájem v krátké době převýšil 1 000 stálých odběratelů. Proto jsme tento útvarosamostatnili. Rozvoz potravin si vynucoval rozšiřování sortimentu. Mezi novépožadavky patřilo:

• čerstvá zelenina,

• ovoce,

• čerstvé maso (prošut),

• jogurty.

Na tyto činnosti jsme již ustavili program MIKROAGRA.

Požadavky MIKROAGRY (dále MA) si vynucovalyspecializované služby např.:

• chov prasat a pravidelné zabijačky,

• chov drůbeže,

• pastevní chov skotů, ovcí,

• chov králíků.

MA poskytovala služby další:

• pronajala pozemky, stáje,

• pronajala krmiva,

• odkoupila odchované zvířata,

• dobře zpeněžily,

• zpracování potravin (vlna, kůže vyčiněné).

V rostlinné výrobě se rozšiřoval sortiment:

• potraviny,

• pohanka

• fazole,

• květiny,

• čočka, hrách,

• brambory.

V přidružená výrobě

- zábrany, žebře, ploty,

- organizace kulturních a sportovních akcí.

MA – vytvořila obří podnikatelský prostor :

- přináší zisk,

- někde nepřináší zisk- péče o domy, zahrady apod.,

- financuje podnik nebo obec.

Rozvoj služeb si vynutil založení vnitropodnikovébanky. To proto, že peněžní ústavy neměly o takové služby zájem.

Velký zájem o rozvoj MA si vynutil i založení závodAGROCOM:

Úkolem tohoto závodu bylo osamostatňování dílčíchpodnikatelských programů. Zájemci byla zřízena samostatná organizační jednotka,která měla UE v AGROCOMPU. Zájemce řešil všechny své činnosti prostřednictvímtéto organizační jednotky. Všechny náklady a tržby se soustřeďovaly v jehoorganizační jednotce (např. AC – 321). Zájemce se mohl kdykoli osamostatnit.Mnozí zájemci se po určité době vraceli zpět.

- Využíval obchodu

- Využíval služeb (dispečink)

- Využíval podnikových surovin

  Odpojí se a stane se samostatným

Vzniká otázka: „Mohou takto postupovat i jinépodniky?“

– ano – bez pomoci podniku nelze řešit nezaměstnanost

• Každý podnik může a měl by nejen produkovat zisk,ale také pečovat o své lidi.

• Ve světě je obří množství pracovních příležitostí.

• Na jedné konferenci jsme ukázali, že pracovníchpříležitostí existuje obrovská množství.

• Správné využívání pracovních příležitostí můževytvořit obří podnikatelský prostor.

Proč takovou cestu neděláme a místo toho neustálehovoříme o tom, že je nezaměstnanost:

• protože je to starost navíc, nepotřebujeme to.

• ale taková cesta musí být zvolena.

Pokud nenajdeme způsoby zaměstnání lidí, budevyvolávat stále větší nespokojenost lidí. Tato nespokojenost vyústí:

• Stávky

• Protesty

• Demonstrace

• Střety s policií

• Střety mezi sebou

• Rabování

• Politické střety

• Ozbrojená povstání

Zaměstnání lidí je tudíž celospolečenský úkol.Existuje velký podnikatelský prostor. Musíme změnit názor.

=