Podle návrhu Ministerstva financí, který má k dispozici ČTK, by schodek státního rozpočtu měl příští rok stoupnout na 105 miliard korun, v roce 2015 na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Letos má být schodek 100 miliard korun.

Keynesiánský socialismus a populismus

Avšak původní loňské plány Ministerstva financí počítaly v roce 2014 se schodkem 85 miliard korun a v roce 2015 s 50 miliardami korun. Nyní naopak chce vláda výdaje zvýšit, aby podpořila ekonomický růst.

ParlamentníListy.cz oslovily koaliční politiky, zda nepovažují navyšování rozpočtového schodku za keynesiánský socialismus a předvolební populismus. Ekonomická teorie socialisty Johna Maynarda Keynese totiž říká, že v době krize má vláda více investovat do ekonomiky a může se kvůli tomu zadlužit, což podporuje i Miloš Zeman. Naproti tomu liberální ekonomická teorie říká, že má vláda šetřit a nezvyšovat daně, aby více peněz zůstalo občanům, protože ti sami vědí lépe, jak naložit s penězi než stát, který by navíc neměl zadlužovat budoucí generace.

ParlamentníListy.cz se rovněž dotázaly, zda zvýšení schodku není jen předvolebním populismem. Rok 2014 bude totiž supervolebním: Proběhnou sněmovní, komunální, senátorské i evropské volby.

Mistrovská loupež: Vytáhli peníze občanům, aby je pak zase rozfofrovali

Bývalý předseda rozpočtového výboru sněmovny Michal Doktor považuje veletoče vlády za skandální cynismus. „Vláda odůvodňovala zvyšování daní potřebou stabilizace a snižování deficitu. Kvůli tomu proti svému slibu vytáhla peníze lidem z kapes. Zní to věru podivně, ale mě ani nepřekvapuje, že poté, co ODS a TOP 09 zvýšily daně v rozporu se svými volebními programy, zvyšují plánované deficity v rozporu s danými závazky. Je to skandální, smutné, zničující, avšak bohužel dopočitatelné. Vytáhnou lidem z kapes více peněz a ještě zvýší deficit – to je mistrovská loupež. Oni snad chtějí volby opravdu darovat levici,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

"Lord Keynes nebyl socialista a v lecčem měl pravdu. Když krize už dosáhla dna a doznívá, nastává správná doba na investice," hájí zvýšení schodku první vicepremiér vlády a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

„Návrh ministra financí mě velmi nemile překvapil a považuji ho za populistický a hlavně špatný. Sice je v souladu s názorem předsedy Evropské komise Barrosem, ale dle mého názoru je v rozporu se zdravým rozumem a řešením krize v ČR i EU,“ míní místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.

„Keynesiánský socialismus je ucelená ekonomická teorie, se kterou mnoho z nás nemusí souhlasit. To, co ale ekonomicky předvedla tato vláda, se o žádnou ekonomickou teorii neopírá. Připomíná to hospodářský chaos. Jeden rok se zvyšují daně, aby se nezvýšil deficit a druhý rok se zvyšuje deficit, aby se nemusely zvýšit daně. Je to sadistické trápení české ekonomiky,“ zlobí se poslanec Radim Fiala, který podporuje Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury.

Prorůstová hysterie, nebo předzvěst koalice TOP 09 a ČSSD?

Ani místopředseda poslaneckého klubu TOP 09, člen rozpočtového výboru a místopředseda hospodářského výboru František Laudát není z navyšování schodku nadšen. Sám by byl pro co největší snížení schodku. „Osobně bych zrubal schodek co nejníže. Prorůstové hysterii nevěřím. Myslím, že jen naroste státní dluh a maximálně to přibrzdí recesi. Ale následná kocovina bude veliká. Ale chápu Kalouska, že trochu couvá,“ vysvětil poslanec.

„A není to ten nejlepší důkaz toho, na jaké budoucí vládní angažmá se ministr financí chystá a v jakém budoucím vládním formátu bude jeho TOP 09 působit? Tak dlouho obětovala ODS své letité ideové základy na Kalouskův oltář, až na to všechno zíráme z pozice, ve které jsme mimo hru, kam nás pan Kalousek dlouhodobou politikou vytlačil, a proto náš názor může v pohodlí ignorovat,“ míní europoslanec ODS Ivo Strejček.

Místopředsedkyně TOP 09 a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Helena Langšádlová říká, že návrh není nic jiného, než promítnutí dřívější dohody vlády, že schodek se bude stabilizovat na úrovni 2,8 až 2,9 procenta HDP, což umožní, aby s ČR bylo ukončeno řízení Evropské komise o nadměrném deficitu. „Pokud vím, jednalo se o požadavek ministrů ODS, aby byly úspory změkčeny. Třeba Martin Kuba to zmiňuje téměř ve všech rozhovorech,“ dodala poslankyně.  

Velké sny o rozpočtově odpovědné politice jdou stranou

Ministr zemědělství Petr Bendl z ODS ale nárůst státních výdajů hájí. „Budou-li dodržena maastrichtská kritéria a půjdou-li prostředky do investic na řešení povodňových škod, a nikoli mandatorních výdajů státu, pak si myslím, že má tento návrh naději projít. ČR potřebuje rozhýbat ekonomiku a zvýšení investičních výdajů státu je jednou z možných cest."

„Ne, není to keynesiánský socialismus. Je to čistokrevný kalouskovský pragmatismus. Za rok jsou volby. Máme po povodních. Česká ekonomika je v chronické progredující recesi bez reálných výhledů na změnu. Ti, kteří to tvrdí, či prognózují, jsou nezodpovědní snílci. Či pábitelé. Státní rozpočet žije jenom proto, že v něm má pan ministr historickou fenomenální vatu, na kterou každý rok upozorňuji při schvalování státního rozpočtu. Že se to teď ´hodí´, je sice pravda, ale příliš zodpovědný a pro ekonomiku zdravý mechanismus to není. Byť i já přiznám, že jsem si v pražském rozpočtu rezervy alokoval v určité míře také, ale existuje zřetelná disproporce mezi takzvanou předběžnou opatrností a fiskální shovkou. Takže velké sny o rozpočtově odpovědné politice jdou stranou. Už jsou nepotřebným politickým konceptem. Svou úlohu už přece splnily. Přichází čas předvolebního slibování a rozdávání. Takže jak jinak – porostou státní a veřejné dluhy,“ řekl pro ParlamentníListy.cz poslanec ODS Pavel Bém.

Zvýšení státního schodku hájí i místopředseda TOP 09 a předseda Zemědělského výboru sněmovny Pavol Lukša: „Vláda byla dlouhodobě kritizována, že svými úsporami podrývá hospodářský růst a způsobuje recesi. Spoustu této kritiky zaznívalo i na Parlamentních listech. Vládě se podařilo snížit schodek na polovinu a vytáhnout zemi z nejhoršího. Nyní radí i renomované mezinárodní instituce další snižování schodku odložit na dobu obnovy hospodářského růstu a deficit stabilizovat pod tři procenta HDP. Je tedy na místě, aby rozpočet odrážel tyto skutečnosti a do ekonomiky šlo více peněz, což ministerstvo financí navrhuje. Takže přirovnávat to předvolebnímu populismu je naprostý nesmysl.“

"Já myslím, že z této informace vyplývá hlavně to, že náš současný ministr financí je připraven změnit názor na cokoli rychleji, než si myslíte. Vcelku mě ale tato změna postoje ministerstva financí nijak nepřekvapuje. Ministerstvo financí se tak zařazuje vedle ministerstva práce, kde nyní sami ruší svůj vlastní nápad, jak provést sociální reformu, a ministerstva zdravotnictví a kultury, kde s nějakou reformou pro jistotu ani nezačali. Jsem si ovšem jist, že zjevné skutečnosti nijak nezbrání části našich médií, aby politické uskupení, které za tato ministerstva nese odpovědnost, nebylo i nadále představováno jako gruntově reformní," říká místopředseda Hospodářakého výboru sněmovny Aleš Rádl z ODS.

Co se dalo jiného od Kalouska čekat?

"Je pravdou, že i v následujících letech bude deficit pod tři procenta. Uvolnění peněz jako fiskální impulz se zkusit dá. Ale mnohem lepší by byl podpis a přistoupení České republiky k fiskálnímu kompaktu. Tím bychom dali jasně najevo cestu k dalším opatřením ke konsolidaci veřejných rozpočtů ve struktuře. To je i jasný postoj TOP 09," myslí si místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Jitka Chalánková.

„A co jiného od Kalouska čekáte? Není to dávno, co domlouval vládu s KSČM. Z reformního bouráka se mění ve středového koaličního partnera – KDU-ČSL číslo 2,“ míní senátor ODS Tomáš Jirsa.

„Zatím neznám ekonomické argumenty pro tento krok. Za důležité považuji nepřipustit, aby zvýšení výdajů vedlo k překročení tříprocentní hranice deficitu, a to je uváděno, že k tomu nepovede,“ reagovala poslankyně TOP 09 Vlasta Parkanová.

Europoslanec ODS Hynek Fajmon připomněl, že tato vláda může skutečně ovlivnit jen rozpočet na rok 2014 a další rozpočty budou v kompetenci vlády vzešlé z květnových voleb 2014. „Takže se fakticky bavíme pouze o jednom rozpočtu. Uvolnění rozpočtové discipliny je ve volebním roce přírodním zákonem evropské demokratické politiky. Vzpomeňme na rozpočet 2006, který rozdal 70 miliard korun navíc. Tak strašně to, doufám, v roce 2014 nedopadne,“ dodal Fajmon.

„Je to další populistický krok, jímž se ministr Kalousek snaží zalíbit sociální demokracii,“ míní senátor ODS Milan Pešák.

„Mám také dojem, že to je jen populismus a socialismus. A možná to je i přiznání vlastní chyby a podlehnutí názoru odborníků, kteří to navrhovali dávno,“ reagoval senátor Zdeněk Schwarz zvolený za ODS.

Nečasova vláda navrhuje pravidla, která není schopna dodržet

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka připomněl, že veřejný dluh země dosáhne na konci roku 2013 48,5 procenta HDP. Aktualizovaný rozpočtový výhled Nečasovy vlády počítá s tím, že se veřejný dluh na konci roku 2014 zvýší na 51,4 procenta HDP, na konci roku 2015 na 54,2 procenta HDP a v roce 2016 na 57 procent HDP.

Sobotka připomíná, že vláda předkládá ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by ale sama v případě schválení ústavní pojistky porušovala: „Tentýž ministr financí navrhuje, aby se ústavně zakotvila následující pásma zadlužení země, při jejichž překročení budou muset vláda, kraje, obce a zdravotní pojišťovny přijmout drakonická úsporná opatření: 45 procent HDP, 50 procent HDP, 55 procent HDP a konečně 58 procent HDP. Je tedy zřejmé, že již při pouhém respektování rozpočtových plánů Nečasovy vlády by podle zákona o rozpočtové odpovědnosti nová vláda musela postupně překročit všechna dluhová omezení navrhované ústavní ´dluhové pojistky´.“

Ministerstvo financí počítá s růstem ekonomiky. Kde na to přišlo, že poroste?

Materiál ministerstva financí také tvrdí, že deficit veřejných financí vláda udrží pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Plány kabinetu počítají příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP, v roce 2015 a 2016 s 2,8 procenta HDP. Dodržení tříprocentní hranice je nutné pro přijetí eura.

Má to ale háček. Ministerstvo financí totiž počítá v materiálu v dalších letech s ekonomickým růstem. Příští rok by měla podle něho ekonomika růst o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 o 2,6 procenta. Neexistují však žádné známky oživení a ministerstvo financí v minulosti již tradičně několikrát nadhodnotilo odhad růstu české ekonomiky.

Materiál se odvolává i na doporučení pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu. „S ohledem na pokračující recesi české ekonomiky fond doporučuje zvolnit tempo fiskální konsolidace. Po obnovení hospodářského růstu by měla vláda přistoupit k další stabilizaci vládního sektoru,“ píše ministerstvo financí v dokumentu.

Nutno dodat, že podle řady odborníků byly rady MMF jednou z příčin hluboké ekonomické krize v Asii v devadesátých letech podobně jako krize v ČR na konci devadesátých let.