Milana Bajgara jsem měl možnost na několika veř.zasedáních vyslechnout. Díky časopisu Rozhledna jsem si přečetl jeho názory a nyní jsem se opět, tentokráte v květnovém zpravodaji, mohl utvrdit v tom, co svým veřejným vystupováním chce říci. Je to snad kromě starosty jediný člověk, který dostane ve zpravodaji prostor se vyjadřovat, což mu tak trochu závidím, ale je to pochopitelné.



Můj komentář:

1) Největší zaměstnavatel v obci?
Neustále je opakováno, (v Čeladenské zpravodaji,v časopisu Rozhledna,na veř.zasedáních) abychom si to zapamatovali, že je p.Bajgar největším zaměstnavatelem v obci. Druhým největším zaměstnavatelem v obci je zřejmě ale obec sama. Společná strategie je tedy logická: zaměstnanec zvolí svého zaměstnavatele. Je třeba ale neustále zdůrazňovat, že pracovní místa nejsou samozřejmostí a že je má v rukou konkrétní člověk. Kdo není zaměstnán v obci či na BRC má u voleb svobodnou volbu, ti ostatní jsou bohužel rukojmími. Ale i to je demokracie, nikdo nikoho nenutí být někde zaměstnán a podvolit se tomuto tlaku, který je myslím více než hmatatelný. Bohudíky mé živobytí není závislé ani na obci ani na BRCu, proto si můžu napsat svůj názor, což možná mají společného všichni pisatelé na těchto stránkách.

2) Největší Patriot?
Milan Bajgar opěvuje krásy přírody, v tom se určitě shodneme – taky vím proč mám Čeladnou rád a proč, když jezdím na kole,maluju aj. tak právě nejraději tady. Jedním dechem, ale pan Bajgar dodává, že je zde místo jako žádné jiné.. z pohledu možného rozvoje – a to je podle mě zásadní rozdíl mezi našimi pohledy. Mi osobně, když se někde líbí, tak ne proto že vidím možnosti rozvoje, to je pohled budovatelů, developerů, vizionářů...Milan Bajgar logicky vnímá Čeladnou jako místo pro své podnikání. Já vnímám Čeladnou, jako místo kde se mí líbí žít.

3)Je nutná změna myšlení lidí?
Pan Bajgar by rád jak říká „změnil myšlení lidí“, já ne. Já kdybych se někde přistěhoval, tak se chovám jako na návštěvě. Ne že přijdu k někomu do domu a začnu mu říkat jak by to tam mohl přestavět a na jakou barvu by měl vymalovat pokoje. To je můj lidský přístup, zdvořilý, obezřetný. Já si pamatuji Čeladnou ze svého dětství, toto pan Bajgar nemůže vůbec asi pochopit,ale mi se zde líbilo. Líbilo se mi na koupališti, rád jsem chodil do kina, hrál tenis na dvou antukových kurtech,hrál fotbal na hřišti v nejnižší soutěži. Rád jsem chodil po horách s kamarády, bez organizovaných masových akcí ala „výšlap na rozhlednu“, jezdil na kole tam, kde jsem chtěl a ne jen tam, kde mi vybudují značenou cyklostezku nebo kde mi v rámci Bike-Čeladná určí trasu mistr republiky,který to tu zná asi jako já NewYork .

4) Podpora turismu je náš společný cíl?
Mým snem není vybudování „chybějících atrakcí“ pro turisty. Pan Bajgar, nás chybně smýšlející starousedlíky nabádá, abychom si ze svých domů udělali apartmány a zkusili přilákat co nejvíce turistů. Měli bychom, dle jeho slov, vytvářet prostředí, aby se zde návštěvníci obce a turisté cítili komfortněji a pohodlněji - aby jim nic nechybělo. A jak by se měli cítit zdejší?- „měli by se přizpůsobit“...Nesouhlasím. Mým snem je žít na místě, které mám rád. Na místě, kterému nic nechybí, které je prostě hezké tím jaké právě je. Možná je můj názor nemoderní, zpátečnický a je jen kapkou vody v Čeladence, ale myslím si, že život na vesnici, i bez budovatelských vizí a touhy po neustálém rozvoji, může být hezký. Život bez atraktivních akcí, které lákají návštěvníky a peněženky turistů, život vesnice která je udržována a nepachtí se stále za rozvojem,výstavbou a vizemi.

Trochu jsem se rozepsal,ale nemůžu nechat jen psát druhé a tiše si myslet něco jiného. Rozdílnost názorů je přece naprosto v pořádku a když někdo vysloví svůj názor, jak to učinil pan Bajgar, tak snad čeká reakci,ač není souhlasná.