Objevují se nové sporné restituční případy. Opět se prověřuje, zda žádaný církevní majetek nebyl konfiskován už před únorem 1948. Maltézští rytíři však postup Státního pozemkového úřadu považují za zdržování a podle informací Práva hrozí nejen soudem, ale i fackami.

K soudům se už chystá Suverénní řád maltézských rytířů, který vyhrožuje, že v případě obstrukcí bude žádat náhradu škody od podle něj pomalých úředníků.

Státní pozemkový úřad však odmítá nařčení z obstrukcí. Vydání majetku se prý komplikuje proto, že SPÚ má o části restitučních nároků pochybnosti, hlavně, zda nebyl řádový majetek konfiskován už před únorem 1948 Benešovými dekrety nebo ještě dříve první pozemkovou reformou z roku 1919.

Zdržení procesu způsobuje čekání, zda se v Národním archivu nenajdou dokumenty, které by do případu vnesly jasno.

„Požádali jsme si o rešerše všech dostupných listin u Národního archivu u všech velkých řádů – benediktinů, cisterciáků, maltézských rytířů či křižovníků,“ řekl ve čtvrtek Právu ředitel odboru řízení restitucí SPÚ Václav Kohlíček. Odpověď prý zatím nedostali.

Maltézští se chtějí soudit

Deník Právo píše, že podle ředitele SPÚ Petra Šťovíčka, pokud nové dokumenty nerozptýlí pochybnosti, tak dojde na soud, který bude rozhodovat.

Maltézští rytíři však čekat nechtějí. Podle kancléře českého velkopřevorství Johannese Lobkowicze budou chtít i náhradu škody po úřednících, pokud budou jejich nároky blokovat.

„Když ukážeme jednoznačné dokumenty a oni nebudou chtít vydávat, budou mít na pozemkovém úřadu problém. Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat,“ řekl Právu Lobkowicz.

Maltézští rytíři žádají 1800 hektarů půdy a lesů. 160 hektarů leží např. v Březiněvsi u Prahy, které prý mají miliardovou hodnotu. Právo dále upozorňuje na problém maltézských rytířů. V případě jejich majetku došlo ke konfiskaci výměrem Ministerstva zemědělství, který byl podepsán 24. února 1948. Jenže zákon o církevních restitucích jasně říká, že majetek se může vrátit, pokud byl zabaven po 25. únoru 1945. To znamená, že v tomto případě tuto podmínku nesplňují o jeden den. Lobkowicz ale argumentuje, že jeho předchůdci rozhodnutí o konfiskaci dostali až v březnu 1948.

Pod Benešovy dekrety rytíři nespadali

Při pátrání v archivech vycházejí najevo i další skutečnosti. Jednomu z čelných představitelů řádu – jde o bývalého převora řádu Franze Wernera Bobeho – prý byla prokázána kolaborace a členství v NSDAP a po válce byl popraven. To je podle informací Práva také důvod, proč se hledají další dokumenty o případné konfiskaci majetku na základě dekretů.

Lobkowicz přiznává, že někteří členové řádu kolaborovali, ale nešlo prý o vrcholové představitele. Ke konfiskaci po válce podle něj nikdy nedošlo. „Pod Benešovy dekrety jsme nespadali, protože jsme byli česká církevní právnická osoba,“ poznamenal.

Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lid vás vidí. Mistr Jan Hus.